MediaWiki:Bible-Veyrana.js
Poznámka: Po zveřejnění musíte vyprázdnit cache vašeho prohlížeče, jinak změny neuvidíte.
- Firefox / Safari: Při kliknutí na Aktualizovat držte Shift nebo stiskněte Ctrl-F5 nebo Ctrl-R (na Macu ⌘-R)
- Google Chrome: Stiskněte Ctrl-Shift-R (na Macu ⌘-Shift-R)
- Edge: Při kliknutí na Aktualizovat držte Ctrl nebo stiskněte Ctrl-F5.
(function(){
var host=document.getElementById("bw-book-reader");
if(!host || host.querySelector("iframe"))return;
var frame=document.createElement("iframe");
frame.title="Bible Veyrana";
frame.setAttribute("scrolling","no");
frame.style.cssText="display:block;width:100%;max-width:760px;height:auto;aspect-ratio:1086 / 1448;max-height:85vh;margin:0 auto;border:0;background:transparent";
frame.srcdoc="<!DOCTYPE html>\n<html lang=\"cs\">\n<head>\n <meta charset=\"UTF-8\">\n <meta name=\"viewport\" content=\"width=device-width, initial-scale=1\">\n <title>Kniha posledního ticha – Bible Veyrana</title>\n <link rel=\"preconnect\" href=\"https://fonts.googleapis.com\">\n <link rel=\"stylesheet\" href=\"https://fonts.googleapis.com/css2?family=MedievalSharp&display=swap\">\n <style>/* ------------------------------------------------------------\n BIBLE VEYRANA – VZHLED ČTEČKY\n Nejčastější úpravy: .copy (umístění textu), .pager (šipky),\n .count (číslování uvnitř měsíčního medailonu).\n ------------------------------------------------------------ */\n\n* {\n box-sizing: border-box;\n}\n\nbody {\n display: flex;\n min-height: 100vh;\n margin: 0;\n padding: 12px 8px;\n align-items: center;\n justify-content: center;\n background: #0a0b12;\n font-family: Georgia, serif;\n}\n\n/* Ilustrace: obsahuje nadpis knihy, šipky a měsíc. */\n.sheet {\n position: relative;\n width: min(95vw, calc((100dvh - 24px) * .7727), 760px);\n aspect-ratio: 1086 / 1448;\n overflow: hidden;\n background: #dfbd83 url(\"https://wiki.barliona.cz/index.php?title=Special:Redirect/file/Bible-Veyrana-pozadi.png\") center / 100% 100% no-repeat;\n box-shadow: 0 6px 22px #0008;\n}\n\n/* Text je přímo na volné ploše pergamenu. */\n.copy {\n position: absolute;\n top: 43%;\n height: 40%;\n bottom: 13%;\n left: 20.4%;\n right: 20.4%;\n padding: 0;\n overflow: hidden;\n scrollbar-width: none;\n font-family: MedievalSharp, Georgia, serif;\n color: #271b22;\n}\n\n.copy::-webkit-scrollbar {\n display: none;\n}\n\n.chapter {\n margin: 2px 0 7px;\n padding-bottom: 3px;\n border-bottom: 1px solid #938293;\n text-align: center;\n font-size: clamp(12px, 2.6vw, 21px);\n color: #3f2859;\n}\n\n.verse {\n display: flex;\n align-items: baseline;\n gap: 5px;\n margin: 0 0 4px;\n font-size: clamp(11px, 2.05vw, 16px);\n line-height: 1.26;\n}\n\n.number {\n min-width: 29px;\n font-size: .82em;\n font-weight: bold;\n color: #513769;\n}\n\n.word {\n flex: 1;\n min-width: 0;\n white-space: pre-wrap;\n outline: 0;\n border-radius: 3px;\n}\n\n.word:focus {\n background: transparent;\n box-shadow: none;\n}\n\n/* Šipky jsou nakreslené na obrázku – tlačítka je nebudou zakrývat. */\n.pager {\n position: absolute;\n z-index: 5;\n bottom: 2.4%;\n left: 19%;\n right: 19%;\n height: 14%;\n display: flex;\n align-items: center;\n justify-content: space-between;\n pointer-events: none;\n}\n\n.pager button {\n width: 29%;\n height: 80%;\n padding: 0;\n border: 0;\n border-radius: 30px;\n background: transparent;\n color: transparent;\n font-size: 0;\n cursor: pointer;\n pointer-events: auto;\n}\n\n.pager button:disabled {\n cursor: default;\n}\n\n.pager button:focus-visible {\n outline: 2px solid #71548e;\n}\n\n/* Počítadlo je přesně ve středu slunce, bez kruhu navíc. */\n.count {\n position: absolute;\n top: 40%;\n left: 52%;\n width: 22%;\n transform: translate(-50%, -50%);\n text-align: center;\n font: 700 clamp(11px, 1.65vw, 18px) MedievalSharp, Georgia, serif;\n color: #ffffff;\n text-shadow: 0 1px #1e142f;\n -webkit-text-stroke: 0.7px black;\n paint-order: stroke fill;\n pointer-events: none;\n}\n\n@media (max-width: 550px) {\n .sheet {\n width: min(99vw, calc((100dvh - 22px) * .7727));\n }\n\n .verse {\n gap: 4px;\n margin-bottom: 3px;\n font-size: clamp(10px, 2.1vw, 13px);\n }\n\n .number {\n min-width: 23px;\n }\n\n .chapter {\n font-size: clamp(12px, 2.7vw, 16px);\n }\n\n .count {\n font-size: clamp(9px, 2vw, 13px);\n }\n}\n\n/* Skrytá přesná kopie textové plochy pro automatické stránkování. */\n.copy--measure {\n visibility: hidden;\n pointer-events: none;\n overflow: hidden;\n z-index: -1;\n}\n\n/* Při kliknutí na verš nepřidávat žádný rámeček ani barevný podklad. */\n.word:focus, .word:focus-visible {\n outline: none;\n background: transparent;\n box-shadow: none;\n}\n\nhtml,body{background:transparent;overflow:hidden;height:100%;min-height:0;margin:0;padding:0}\n.sheet{width:min(100vw,calc(100dvh * 0.75),760px);box-shadow:none}\n.copy:not(.copy--measure){overflow:hidden;scrollbar-width:none}\n@media(max-width:550px){.sheet{width:min(100vw,calc(100dvh * 0.75))}}\n</style>\n</head>\n<body>\n <main class=\"sheet\" aria-label=\"Strana Bible Veyrana\">\n <!-- Nadpis knihy je součástí Veyranovy ilustrace. -->\n <section id=\"copy\" class=\"copy\" aria-live=\"polite\"></section>\n\n <!-- Tlačítka jsou průhledná a překrývají šipky na ilustraci. -->\n <nav class=\"pager\" aria-label=\"Listování\">\n <button type=\"button\" id=\"prev\" aria-label=\"Předchozí stránka\">Předchozí</button>\n <span class=\"count\" id=\"count\" aria-label=\"Aktuální stránka\"></span>\n <button type=\"button\" id=\"next\" aria-label=\"Další stránka\">Další</button>\n </nav>\n </main>\n<script>/* Veyranova Bible: 13 kapitol, data z přiloženého rukopisu. */\nconst ORIGINAL_CHAPTERS = [\n {\n \"title\": \"Kapitola I — Před prvním světlem\",\n \"verses\": [\n {\n \"id\": \"1:1\",\n \"text\": \"Na počátku nebylo nebe ani země, nebylo života ani smrti. Nebylo času, který by plynul, ani hlasu, který by jej počítal. Existovalo pouze Tiché moře, nekonečné a bezejmenné.\"\n },\n {\n \"id\": \"1:2\",\n \"text\": \"A v nekonečném tichu povstala touha po bytí. Z prázdnoty se zrodila jiskra a z jiskry vzplanul První plamen.\"\n },\n {\n \"id\": \"1:3\",\n \"text\": \"Plamen neměl stvořitele, neboť před ním nebylo ruky, jež by jej zažehla. A jeho světlo proniklo temnotou, která dosud nepoznala svůj vlastní stín.\"\n },\n {\n \"id\": \"1:4\",\n \"text\": \"Ze zlatého světla vystoupila Aelora, první z božských bytostí. Její oči spatřily prázdnotu a její srdce zatoužilo naplnit ji životem.\"\n },\n {\n \"id\": \"1:5\",\n \"text\": \"A tam, kde její světlo vrhalo první stín, povstal Veyran, její mladší bratr. V jeho očích spočívalo poznání konce všech věcí.\"\n },\n {\n \"id\": \"1:6\",\n \"text\": \"I promluvila Aelora ke svému bratru: „Pohleď na prázdnotu. Dejme jí podobu, aby mohlo povstat něco krásného.“\"\n },\n {\n \"id\": \"1:7\",\n \"text\": \"A Veyran odpověděl: „Každá věc, která povstane, musí jednou pominout. Neboť co nemá konce, nemůže poznat cenu svého počátku.“\"\n },\n {\n \"id\": \"1:8\",\n \"text\": \"Aelora tehdy vztáhla svou dlaň a z její záře povstalo první světlo nebeské.\"\n },\n {\n \"id\": \"1:9\",\n \"text\": \"Veyran pozvedl ruku proti záři a vytvořil první noc, aby světlo mělo kde odpočívat.\"\n },\n {\n \"id\": \"1:10\",\n \"text\": \"A oba spatřili své dílo a poznali, že ani světlo bez stínu, ani stín bez světla nemohou dát světu úplnost.\"\n },\n {\n \"id\": \"1:11\",\n \"text\": \"Tak započal první věk a z vůle dvou sourozenců povstala Barliona.\"\n }\n ]\n },\n {\n \"title\": \"Kapitola II — O daru jména a břemeni života\",\n \"verses\": [\n {\n \"id\": \"2:1\",\n \"text\": \"A když Aelora rozprostřela své světlo nad Tichým mořem, nebylo ještě na světě ničeho, co by dokázalo pochopiti cenu stvoření.\"\n },\n {\n \"id\": \"2:2\",\n \"text\": \"Veyran stál po jejím boku a viděl nikoli toliko krásu věcí, jež měly povstati, ale také jejich poslední hodinu.\"\n },\n {\n \"id\": \"2:3\",\n \"text\": \"I pravil své sestře: „Co stvoříš dnes, bude zítra trpěti. Co dnes požehnáš, bude jednou prositi o vysvobození.“\"\n },\n {\n \"id\": \"2:4\",\n \"text\": \"Aelora odpověděla: „Jest lépe poznati radost a bolest než nepoznati nic.“\"\n },\n {\n \"id\": \"2:5\",\n \"text\": \"Veyran se však otázal: „A kdo ponese tíhu bolesti těch, kteří si svůj život nevyžádali?“\"\n },\n {\n \"id\": \"2:6\",\n \"text\": \"Na tuto otázku nepřišla odpověď. A tak byl první stín pochybnosti položen mezi dva božské sourozence.\"\n },\n {\n \"id\": \"2:7\",\n \"text\": \"Aelora pozvedla pevninu z nekonečných vod a naplnila její údolí zelení.\"\n },\n {\n \"id\": \"2:8\",\n \"text\": \"Avšak Veyran spatřil, že bez hranic budou vody pohlcovati zem a rostliny jedna druhou dusiti.\"\n },\n {\n \"id\": \"2:9\",\n \"text\": \"I vytvořil koryta řek a ustanovil čas zimního spánku. A tak bylo světu poprvé dáno poznati odpočinku.\"\n },\n {\n \"id\": \"2:10\",\n \"text\": \"Neboť Veyran pravil: „Není milosrdenstvím přikázati věci, aby trvala navěky. Milosrdenstvím jest dovoliti jí spočinouti.“\"\n },\n {\n \"id\": \"2:11\",\n \"text\": \"Poté Aelora nabrala popel Prvního plamene a utvořila smrtelníka, jehož tělo bylo křehčí než horský kámen a jehož dny byly kratší než dny bohů.\"\n },\n {\n \"id\": \"2:12\",\n \"text\": \"Vdechla mu život a vložila do jeho srdce lásku. A tvor otevřel oči a poprvé spatřil svět.\"\n },\n {\n \"id\": \"2:13\",\n \"text\": \"Tu však vykřikl, neboť viděl nekonečnost nebes a nepoznal, kde v ní jest jeho místo.\"\n },\n {\n \"id\": \"2:14\",\n \"text\": \"Aelora vztáhla ruku, aby utišila jeho strach. Leč Veyran pravil: „Dech mu dáváš, sestro, avšak kdo mu dá poznati, kým jest?“\"\n },\n {\n \"id\": \"2:15\",\n \"text\": \"I sestoupil Veyran k prvnímu smrtelníkovi a daroval mu paměť.\"\n },\n {\n \"id\": \"2:16\",\n \"text\": \"A smrtelník poznal včerejšek od dneška a porozuměl, že jeho život není pouhým okamžikem bez počátku.\"\n },\n {\n \"id\": \"2:17\",\n \"text\": \"Poté mu Veyran svěřil pravé jméno, které nebylo toliko slovem, nýbrž souhrnem všeho, co smrtelník jest a čím se může státi.\"\n },\n {\n \"id\": \"2:18\",\n \"text\": \"I pravil: „Toto jméno jest tvé. Nedávám ti je proto, abych tě vlastnil, nýbrž abys neztratil sám sebe.“\"\n },\n {\n \"id\": \"2:19\",\n \"text\": \"A smrtelník poprvé sklonil hlavu, nikoli před mocí boha, nýbrž před velikostí daru.\"\n },\n {\n \"id\": \"2:20\",\n \"text\": \"Tehdy Veyran spatřil, že s každým životem povstává také možnost bolesti, ztráty a zrady.\"\n },\n {\n \"id\": \"2:21\",\n \"text\": \"I obrátil se ke své sestře a pravil: „Ty jim dáváš srdce, které bude milovati. Já jim dávám paměť, která jim nedovolí zapomenouti, koho ztratili.“\"\n },\n {\n \"id\": \"2:22\",\n \"text\": \"Aelora odpověděla: „Avšak bez paměti by jejich láska neměla kořenů.“\"\n },\n {\n \"id\": \"2:23\",\n \"text\": \"Tu Veyran poznal, že oba dary jsou nerozlučné, a souhlasil s dokonáním stvoření.\"\n },\n {\n \"id\": \"2:24\",\n \"text\": \"A když se smrtelníci rozmnožili, uzřel mezi nimi první přísahy, první přátelství a první sliby, které měly přetrvati i nadcházející temnotu.\"\n },\n {\n \"id\": \"2:25\",\n \"text\": \"Tehdy promluvil ke všem živým:\"\n },\n {\n \"id\": \"2:26\",\n \"text\": \"„Nezapomínejte jmen těch, kdož kráčeli před vámi, neboť zapomenutý člověk umírá v paměti světa podruhé.“\"\n },\n {\n \"id\": \"2:27\",\n \"text\": \"„Nepřisahajte lehkomyslně. Neboť slovo, které jest dáno svobodně, stává se břemenem i ctí toho, kdo je vyslovil.“\"\n },\n {\n \"id\": \"2:28\",\n \"text\": \"„Neodvracejte tvář od umírajícího a nenechávejte mrtvé bez místa odpočinku.“\"\n },\n {\n \"id\": \"2:29\",\n \"text\": \"„A nepřejte si života bez konce, dokud jste neporozuměli tomu, proč každá cesta potřebuje svůj poslední krok.“\"\n },\n {\n \"id\": \"2:30\",\n \"text\": \"A smrtelníci naslouchali jeho slovům, avšak mnozí více milovali světlo než ticho a radost než vzpomínku.\"\n },\n {\n \"id\": \"2:31\",\n \"text\": \"Veyran jim to neměl za zlé. Neboť věděl, že přijde hodina, kdy i ten nejšťastnější člověk bude potřebovati jeho bránu.\"\n },\n {\n \"id\": \"2:32\",\n \"text\": \"A tak se stal strážcem jmen a budoucím průvodcem mrtvých, aby žádný, kdo opustí svět živých, nemusel blouditi sám.\"\n },\n {\n \"id\": \"2:33\",\n \"text\": \"A přece se v jeho srdci usadila myšlenka, jejíž tíhu dosud nepoznal: že ten, kdo chrání druhého před ztrátou, může jednoho dne zatoužiti rozhodovati místo něho.\"\n },\n {\n \"id\": \"2:34\",\n \"text\": \"Tak počal věk společného ohně, kdy dva sourozenci vládli vedle sebe a žádný z nich nebyl ještě nepřítelem druhého.\"\n }\n ]\n },\n {\n \"title\": \"Kapitola III — O první Poslední cestě\",\n \"verses\": [\n {\n \"id\": \"3:1\",\n \"text\": \"V prvním věku kráčel Veyran po cestách světa, a nikdo před ním nezavíral bránu, neboť noc byla toliko druhou tváří dne.\"\n },\n {\n \"id\": \"3:2\",\n \"text\": \"Jeho sestra Aelora probouzela pole a on naslouchal hlasům, které se při práci unavily, aby nezapomněly odpočívati.\"\n },\n {\n \"id\": \"3:3\",\n \"text\": \"Smrtelníci vystavěli dům setkání a učinili v něm jediný oltář pro oba sourozence.\"\n },\n {\n \"id\": \"3:4\",\n \"text\": \"Na oltáři hořela lampa zlatá a lampa černá; ani jedna nebyla vyšší než druhá.\"\n },\n {\n \"id\": \"3:5\",\n \"text\": \"Veyran pravil: „Běda domu, který uzamkne dveře před tím, kdo hledá poslední noc útěchu.“\"\n },\n {\n \"id\": \"3:6\",\n \"text\": \"Aelora řekla: „Blaze domu, který otevře dveře i tomu, kdo přichází bez daru.“\"\n },\n {\n \"id\": \"3:7\",\n \"text\": \"Proto jejich první svatyně neměla v noci závor a poutník v ní mohl složiti hlavu.\"\n },\n {\n \"id\": \"3:8\",\n \"text\": \"I nadešla hodina jednoho starého poutníka a dech opustil jeho prsa jako vítr odcházející ze sálu.\"\n },\n {\n \"id\": \"3:9\",\n \"text\": \"Jeho blízcí volali: „Vstaň, neboť jsme dosud nevyslovili vše, co jsme ti chtěli říci.“\"\n },\n {\n \"id\": \"3:10\",\n \"text\": \"Ale lidský dech se nevrátil, neboť každý život má poslední práh.\"\n },\n {\n \"id\": \"3:11\",\n \"text\": \"Tu Veyran přišel a spatřil duši, jak stojí mezi vzpomínkou a neznámem.\"\n },\n {\n \"id\": \"3:12\",\n \"text\": \"I oslovil ji jejím pravým jménem. A duše jej poznala, neboť jméno bylo její vlastní a nikomu jinému nenáleželo.\"\n },\n {\n \"id\": \"3:13\",\n \"text\": \"Veyran pravil: „Nestrachuj se; nejsem ten, kdo tě ukradl životu. Jsem ten, kdo tě neopustí, když život dohoří.“\"\n },\n {\n \"id\": \"3:14\",\n \"text\": \"A duše se otázala: „Musím zapomenouti na vše, co jsem miloval?“\"\n },\n {\n \"id\": \"3:15\",\n \"text\": \"Odpověděl: „Nemusíš zapříti pravdu svého života. Vezmi s sebou své skutky i své sliby, neboť pouze tak nalezneš odpočinutí beze lži.“\"\n },\n {\n \"id\": \"3:16\",\n \"text\": \"I uvedl ji na Tiché břehy, kde se cesta tiší a kde žádná duše nemusí býti kořistí silnějšího.\"\n },\n {\n \"id\": \"3:17\",\n \"text\": \"A za břehy byla zahrada odpočinku; však její brány nebyly vězením, nýbrž koncem únavy.\"\n },\n {\n \"id\": \"3:18\",\n \"text\": \"Aelora v té chvíli rozsvítila hvězdu. Její světlo hledělo na pozůstalé, kteří plakali u prázdného lože.\"\n },\n {\n \"id\": \"3:19\",\n \"text\": \"Veyran uzřel jejich žal a nepohrdl jím. Neboť kdo si pamatuje, ten poznává i ztrátu.\"\n },\n {\n \"id\": \"3:20\",\n \"text\": \"I vrátil se k oltáři se dvěma lampami a nalezl tam sestru.\"\n },\n {\n \"id\": \"3:21\",\n \"text\": \"Pravil jí: „Ty jsi rozžala hvězdu nad zemí a já jsem doprovodil jméno za obzor. Dobré jest, že jsme ani jednoho neopustili.“\"\n },\n {\n \"id\": \"3:22\",\n \"text\": \"Aelora řekla: „Dobré jest též, že jej žádný z nás nepřivlastnil.“\"\n },\n {\n \"id\": \"3:23\",\n \"text\": \"Tu oba před svědky promluvili jediným hlasem: „Žádná duše nebude majetkem druhé bytosti.“\"\n },\n {\n \"id\": \"3:24\",\n \"text\": \"A Veyran dodal: „Ani dar návratu nesmí proměniti svobodné jméno v řetěz.“\"\n },\n {\n \"id\": \"3:25\",\n \"text\": \"Lid pak přinesl k oltáři prázdnou nádobu, aby si připomínal, že ani ten nejbohatší se nenapije ze včerejšího dne.\"\n },\n {\n \"id\": \"3:26\",\n \"text\": \"A přinesl též chléb pro hladové, neboť úcta k mrtvým není výmluvou pro zanedbání živých.\"\n },\n {\n \"id\": \"3:27\",\n \"text\": \"Veyran přikázal: „Pohřbívejte své mrtvé důstojně, vyslovujte jejich jména pravdivě a nečiňte z jejich kostí předmět posměchu.“\"\n },\n {\n \"id\": \"3:28\",\n \"text\": \"Aelora přikázala: „Těšte zarmoucené a nepřipomínejte jim jejich žal proto, abyste nad nimi získali moc.“\"\n },\n {\n \"id\": \"3:29\",\n \"text\": \"Tak se upevnil mír mezi oběma lampami a z prvního pohřbu povstalo učení o Poslední cestě.\"\n },\n {\n \"id\": \"3:30\",\n \"text\": \"Avšak v hlubinách Veyranova srdce vyvstala otázka, jíž tehdy nedal zazníti: „Co učiním, až mne živí budou prositi, abych jejich milované navrátil?“\"\n },\n {\n \"id\": \"3:31\",\n \"text\": \"A otázka zůstala nevyslovena jako semeno v zemi před dlouhou zimou.\"\n }\n ]\n },\n {\n \"title\": \"Kapitola IV — O Irenině dítěti a tíži milosrdenství\",\n \"verses\": [\n {\n \"id\": \"4:1\",\n \"text\": \"Byla zima tak dlouhá, že studny mívaly led na svých okrajích i v hodině polední, a mnozí živí žádali od bohů více času.\"\n },\n {\n \"id\": \"4:2\",\n \"text\": \"Veyran kráčel po stezce k tiché zahradě a počítal jména těch, jejichž dech dohořel, aby žádný nebyl zapomenut.\"\n },\n {\n \"id\": \"4:3\",\n \"text\": \"Tehdy uslyšel hlas Ireny, léčitelky, jež přinesla do společné svatyně dítě těžce nemocné.\"\n },\n {\n \"id\": \"4:4\",\n \"text\": \"„Zachránila jsem cizí děti,“ volala, „avšak moje vlastní odchází. Jaký jest smysl daru mých rukou, selžou-li právě nyní?“\"\n },\n {\n \"id\": \"4:5\",\n \"text\": \"Aelora sestoupila k dítěti a uzřela, že jeho čas jest u konce a že hranice mezi živými a mrtvými nemůže býti překročena bez porušení společného řádu.\"\n },\n {\n \"id\": \"4:6\",\n \"text\": \"Veyran viděl sestřin žal a slyšel Irenin nářek, a ani jedno mu nebylo lhostejné.\"\n },\n {\n \"id\": \"4:7\",\n \"text\": \"Když dítě vydechlo naposled, přijal jeho duši jako ostatní a vyslovil její pravé jméno, které ostatní neslyšeli.\"\n },\n {\n \"id\": \"4:8\",\n \"text\": \"A duše se nebránila, neboť neznala hrůzu; byla však za branou sama a hleděla k místu, odkud zněl matčin pláč.\"\n },\n {\n \"id\": \"4:9\",\n \"text\": \"Irena padla před Veyranem a pravila: „Ty, jenž pamatuješ, prosím, pamatuj též na mne, dokud ještě žiji.“\"\n },\n {\n \"id\": \"4:10\",\n \"text\": \"Veyran odpověděl: „Pamatuji na všechny. A právě proto vím, že otevru-li bránu jednomu, uslyší ji tisíce.“\"\n },\n {\n \"id\": \"4:11\",\n \"text\": \"„Nežádám tisíc,“ pravila Irena, „nýbrž jediné dítě.“\"\n },\n {\n \"id\": \"4:12\",\n \"text\": \"A tato slova v něm setrvala déle než všechny prosby králů, neboť v nich nebyla pýcha ani touha po vítězství.\"\n },\n {\n \"id\": \"4:13\",\n \"text\": \"I obrátil stříbrný klíč u poslední brány a nechal duši navrátiti se k tělu.\"\n },\n {\n \"id\": \"4:14\",\n \"text\": \"Dítě se nadechlo, matka je objala a Veyran spatřil radost tak velikou, že na okamžik umlčela i jeho obavy.\"\n },\n {\n \"id\": \"4:15\",\n \"text\": \"Aelora však řekla: „Bratře, co učiníme, až přijdou další? Dveře, které jsi otevřel, neuslyší toliko ti, jimž lze pomoci.“\"\n },\n {\n \"id\": \"4:16\",\n \"text\": \"Veyran odvětil: „A máme snad zakázati prvnímu prosícímu milost toliko proto, že po něm přijdou další?“\"\n },\n {\n \"id\": \"4:17\",\n \"text\": \"A mezi nimi nastalo ticho, v němž nebyla nenávist, nýbrž dvě bolesti, které se dosud uměly nazvati sestrou a bratrem.\"\n },\n {\n \"id\": \"4:18\",\n \"text\": \"Zvěst o navráceném dítěti se roznesla zemí a mnozí přišli se jmény mrtvých zapsanými na pergamenu.\"\n },\n {\n \"id\": \"4:19\",\n \"text\": \"Někteří nabízeli zlato, jiní vládu a jiní hrozili, že otevřou hroby vlastní rukou, nevyslyší-li je bůh.\"\n },\n {\n \"id\": \"4:20\",\n \"text\": \"Tu Veyran poznal, že brána beze stráže se může státi ranou ve světě a že prosté slitování nebude postačovati k jejímu střežení.\"\n },\n {\n \"id\": \"4:21\",\n \"text\": \"I řekl těm, které navrátil: „Chcete-li znovu kráčeti pod sluncem, vložte své pravé jméno do mé ochrany a přijděte, až vás povolám.“\"\n },\n {\n \"id\": \"4:22\",\n \"text\": \"A oni souhlasili, neboť toužili po svých blízkých, a jejich slib byl vyřčen svobodnými ústy.\"\n },\n {\n \"id\": \"4:23\",\n \"text\": \"Veyran přijal jména a pravil sám sobě: „Tak zabráním těm, kdož by bez míry roztrhli předěl mezi životem a odpočinkem.“\"\n },\n {\n \"id\": \"4:24\",\n \"text\": \"Avšak s každým přijatým jménem rostla jeho jistota, že jen on sám dokáže rozhodnouti, kdy jest navrácení dovršeno a kdy musí navrácený opět odejíti.\"\n },\n {\n \"id\": \"4:25\",\n \"text\": \"A někteří zachránění začali mlčeti uprostřed hovoru, když zaslechli jeho volání, a jejich příbuzní hleděli s úzkostí na jejich tváře.\"\n },\n {\n \"id\": \"4:26\",\n \"text\": \"Tu Strážci poslední lampy později zapsali: „Není vše, co bylo slíbeno ze strachu, dáno beze stínu; a božská ruka není prostá omylu, přestane-li se ptáti po vůli druhého.“\"\n },\n {\n \"id\": \"4:27\",\n \"text\": \"Aelora přišla k bratrovi a žádala: „Vrať jim jména. Nechť rozhodují sami, zda zůstanou, nebo odejdou.“\"\n },\n {\n \"id\": \"4:28\",\n \"text\": \"Veyran odpověděl: „Tys jim dala dech a děkují tobě. Já nesu jejich odchody a proklínají mne. Nyní, když jsem jim dal návrat, chceš mi vzíti i právo chránit jej.“\"\n },\n {\n \"id\": \"4:29\",\n \"text\": \"Aelora pravila: „Bolest tvé služby jest veliká, ale nemůže býti cenou jejich svobody.“\"\n },\n {\n \"id\": \"4:30\",\n \"text\": \"Veyran odmítl jména vydati a nazval své držení péčí, neboť nechtěl hleděti na stín, který se již rozrostl kolem jeho daru.\"\n },\n {\n \"id\": \"4:31\",\n \"text\": \"A tak se to, co začalo otevřením brány z milosrdenství, změnilo v sevření jména, jehož uzel dokázal rozvázati pouze jeho strážce.\"\n },\n {\n \"id\": \"4:32\",\n \"text\": \"Nechť proto věrný střeží hroby, pamatuje mrtvé a ctí přísahy; avšak nechť se nikdy nedomnívá, že má právo přivlastniti si duši pro její vlastní dobro.\"\n },\n {\n \"id\": \"4:33\",\n \"text\": \"Neboť pravé jméno bylo dáno smrtelníkovi, nikoli bohu k vlastnictví.\"\n },\n {\n \"id\": \"4:34\",\n \"text\": \"A od onoho dne již oba sourozenci neslyšeli ve slově milosrdenství tutéž odpověď.\"\n }\n ]\n },\n {\n \"title\": \"Kapitola V — O závoji a sedmi pečetích\",\n \"verses\": [\n {\n \"id\": \"5:1\",\n \"text\": \"Když Aelora žádala o vydání pravých jmen, Veyran stál před Tichými břehy a slyšel nesčetné hlasy těch, které kdysi navrátil.\"\n },\n {\n \"id\": \"5:2\",\n \"text\": \"Jedni děkovali za druhý dech; druzí jej prosili o propuštění, a on již nedovedl rozpoznati, které volání jest silnější.\"\n },\n {\n \"id\": \"5:3\",\n \"text\": \"Pravil: „Učiním řád, jejž nikdo nepřekročí, aby se brána nestala hračkou králů a prosebníků.“\"\n },\n {\n \"id\": \"5:4\",\n \"text\": \"A vzal Závoj beze jmen a rozprostřel jej před sluncem, neboť chtěl přehlušiti rozepři mezi světy.\"\n },\n {\n \"id\": \"5:5\",\n \"text\": \"Ale Závoj se rozšířil přes míru, kterou stanovil, a svět upadl do Noci zlomeného úsvitu.\"\n },\n {\n \"id\": \"5:6\",\n \"text\": \"Nevěděly hodiny o čase a zvony praskaly, jako by železo samo nedovedlo snésti tíhu nevyslovených jmen.\"\n },\n {\n \"id\": \"5:7\",\n \"text\": \"Veyran svolal všechny navrácené, jejichž jména držel, aby uzavřel stezky, po nichž se mohli znovu ztratiti.\"\n },\n {\n \"id\": \"5:8\",\n \"text\": \"A povstali z hrobů i ti, kdo již toužili jen po odpočinku, neboť rozkaz nerozlišoval mezi poslušností a souhlasem.\"\n },\n {\n \"id\": \"5:9\",\n \"text\": \"Tu jeden z navrácených padl na kolena a pravil: „Pane, tys mi daroval návrat, ale nyní mi nedovoluješ odejíti.“\"\n },\n {\n \"id\": \"5:10\",\n \"text\": \"Veyran uslyšel jeho slova, leč odpověděl: „Ještě chvíli vytrvej; činím to pro bezpečí všech.“\"\n },\n {\n \"id\": \"5:11\",\n \"text\": \"A tak se jeho dobrý úmysl stal zdí, za níž nebylo slyšeti hlasu jednotlivé duše.\"\n },\n {\n \"id\": \"5:12\",\n \"text\": \"Závoj se dotkl paměti živých a některé matky zapomněly jména dětí, třebaže jejich ruce nepustily.\"\n },\n {\n \"id\": \"5:13\",\n \"text\": \"Když to Veyran uzřel, poznal, že ticho, které chtěl přinésti, se změnilo v prázdnotu.\"\n },\n {\n \"id\": \"5:14\",\n \"text\": \"Tehdy vstoupila Aelora do Tichých břehů, beze zbraně a bez zástupů, a nesla jiskru prvního rána.\"\n },\n {\n \"id\": \"5:15\",\n \"text\": \"„Bratře,“ pravila, „toto nejsou tví nepřátelé. Jsou to ti, kteří nám věřili, když jsme jim dávali dech a jméno.“\"\n },\n {\n \"id\": \"5:16\",\n \"text\": \"Veyran odpověděl: „Kdybych je nedržel, dávno by se dveře mezi světy otevřely dokořán.“\"\n },\n {\n \"id\": \"5:17\",\n \"text\": \"„Brána může býti střežena,“ pravila Aelora, „aniž strážce vlastní každého, kdo jí prošel.“\"\n },\n {\n \"id\": \"5:18\",\n \"text\": \"Veyran se rozhněval, neboť slyšel v její řeči odsouzení své dlouhé služby, kterou živí málokdy chválili.\"\n },\n {\n \"id\": \"5:19\",\n \"text\": \"Avšak ona nevznesla soud; nabídla mu své nesmrtelné jméno výměnou za jména těch, kteří nemohli sami vyjednávati.\"\n },\n {\n \"id\": \"5:20\",\n \"text\": \"Tu Veyran zmlkl, neboť jméno sestry znal od chvíle, kdy byl na světě toliko První plamen a Tiché moře.\"\n },\n {\n \"id\": \"5:21\",\n \"text\": \"Mohl je sevříti a učiniti ji poddanou, ale pak by ztratil posledního svědka vlastního počátku.\"\n },\n {\n \"id\": \"5:22\",\n \"text\": \"A jeho dlaň povolila. Ne proto, že by přestal báti se rozvrácení řádu, nýbrž proto, že rozpoznal bolest v očích těch, jež držel.\"\n },\n {\n \"id\": \"5:23\",\n \"text\": \"V témže okamžiku rozlomila Aelora svou korunu; sedm jejích úlomků se rozletělo k hranicím světů.\"\n },\n {\n \"id\": \"5:24\",\n \"text\": \"Ze sedmi úlomků povstalo Sedm pečetí a uzavřely průchody, které již nedokázal udržeti beze křivdy.\"\n },\n {\n \"id\": \"5:25\",\n \"text\": \"Zajatá jména unikla jako jiskry a jejich nositelé opět pocítili tíhu i svobodu vlastního rozhodnutí.\"\n },\n {\n \"id\": \"5:26\",\n \"text\": \"Poslední úlomek padal k bráně a Veyran jej zachytil pravou dlaní, neboť nedovedl dopustiti, aby se ztratil v Bezejmenné hlubině.\"\n },\n {\n \"id\": \"5:27\",\n \"text\": \"Od té chvíle jeho ruka zářila bledým světlem, které nezhaslo ani v nejhlubší noci.\"\n },\n {\n \"id\": \"5:28\",\n \"text\": \"Aelora zůstala od smrtelníků oddělena, poněvadž část své moci vložila do pečetí; i Veyran zůstal za Poslední branou.\"\n },\n {\n \"id\": \"5:29\",\n \"text\": \"„Bratře,“ oslovila jej naposledy z druhé strany hranice, a její hlas nesl bolest, nikoli triumf.\"\n },\n {\n \"id\": \"5:30\",\n \"text\": \"On neodpověděl jejím jménem; přece však zakázal svým věrným, aby je vyslovovali jako kletbu.\"\n },\n {\n \"id\": \"5:31\",\n \"text\": \"A jeho střídmí služebníci zapsali: „Chraňme bránu, ale nespoutávejme duše; neboť strážce, který se stane pánem, zradí svůj úřad.“\"\n },\n {\n \"id\": \"5:32\",\n \"text\": \"Kdož u poslední lampy bdí, nechť pamatuje, že svět mrtvých není vězením a že pokoj nelze vynutiti přísahou.\"\n },\n {\n \"id\": \"5:33\",\n \"text\": \"Kdož hledá moc nad pravým jménem bližního, nechť ví, že kráčí po cestě, na níž i božská dlaň zbloudila.\"\n },\n {\n \"id\": \"5:34\",\n \"text\": \"A přece zůstala Veyranovi poslední povinnost: vysloviti jméno přicházející duše a ukázati jí pravdu o jejích slibech.\"\n },\n {\n \"id\": \"5:35\",\n \"text\": \"Tak skončil Věk společného ohně a počal věk bran a pečetí, v němž se sestra i bratr dotýkají světa jen nepřímo.\"\n },\n {\n \"id\": \"5:36\",\n \"text\": \"A v jeho pravé dlani hoří bledá připomínka, že žádný strážce nesmí zadržeti všechno světlo pro sebe.\"\n }\n ]\n },\n {\n \"title\": \"Kapitola VI — O strážích po uzavření brány\",\n \"verses\": [\n {\n \"id\": \"6:1\",\n \"text\": \"Po uzavření Sedmi pečetí bylo na Tichých březích veliké ticho; nebylo to však ticho pokoje, nýbrž ticho po vysloveném soudu.\"\n },\n {\n \"id\": \"6:2\",\n \"text\": \"Veyran stál za Poslední branou a hleděl na bledou záři své pravé dlaně, v níž spočívala památka sestřiny rozlomené koruny.\"\n },\n {\n \"id\": \"6:3\",\n \"text\": \"I pravil: „Zadržel jsem jména, která mi nepatřila, a chtěl jsem zajišťovati řád poutem. Nyní jest pouto přetrženo a rána zůstává.“\"\n },\n {\n \"id\": \"6:4\",\n \"text\": \"Nemohl překročiti pečetě, a proto jeho hlas docházel k živým ve snu, v noci a v přísaze vyslovené s vážným srdcem.\"\n },\n {\n \"id\": \"6:5\",\n \"text\": \"Za jedné zimní noci bděl u opuštěného hrobu stařec, poslední ze svého rodu, a chránil lampu před větrem.\"\n },\n {\n \"id\": \"6:6\",\n \"text\": \"Tu zvon, jehož provaz se nepohnul, vydal jediný úder; stařec se nezalekl, ale řekl: „Koho mám jmenovati, když již nikdo nezůstal?“\"\n },\n {\n \"id\": \"6:7\",\n \"text\": \"A uslyšel hlas: „Začni tím, koho si pamatuješ. Jméno mrtvého není zbraní, jest svědectvím, že býval živ.“\"\n },\n {\n \"id\": \"6:8\",\n \"text\": \"Stařec tedy pronesl jména svých předků a nezapomněl ani na sestru, s níž se za života neusmířil.\"\n },\n {\n \"id\": \"6:9\",\n \"text\": \"I plakal a pravil: „Proč jsi mi nepřivedl její duši zpět, když jsem jí nestihl odpustiti?“\"\n },\n {\n \"id\": \"6:10\",\n \"text\": \"Hlas odpověděl: „Nebylo by odpuštěním vyrvati ji klidu kvůli tvé nevyřčené větě. Učiň smír skutkem mezi těmi, kteří žijí.“\"\n },\n {\n \"id\": \"6:11\",\n \"text\": \"Stařec pak vrátil pole, o něž se jeho rod nespravedlivě přel, a lampu na hrobu ponechal do svítání.\"\n },\n {\n \"id\": \"6:12\",\n \"text\": \"Když o tom uslyšeli další, shromažďovali se u pohřebišť a zapalovali poslední lampu těm, jejichž jména již téměř nikdo neznal.\"\n },\n {\n \"id\": \"6:13\",\n \"text\": \"Nežádali si vlády nad duchy, ani nevolali mrtvé ze země; střežili místa odpočinku, aby živí nemohli s dušemi kupčiti.\"\n },\n {\n \"id\": \"6:14\",\n \"text\": \"Tak povstali Strážci poslední lampy, jimž bylo uloženo zapisovati zemřelé a chrániti jejich jména před zloději i vlastní pýchou.\"\n },\n {\n \"id\": \"6:15\",\n \"text\": \"A jejich první pravidlo znělo: „Jméno vyslovuj jako svědek, nikoli jako pán.“\"\n },\n {\n \"id\": \"6:16\",\n \"text\": \"Druhé bylo: „Slib zaznamenej pravdivě; ani milovaný mrtvý nemá býti očištěn lží, ani nenáviděný pohřben bez spravedlnosti.“\"\n },\n {\n \"id\": \"6:17\",\n \"text\": \"Třetí bylo: „Nechť tvá stráž nepřestane, je-li zesnulý cizincem, chudákem nebo nepřítelem tvého domu.“\"\n },\n {\n \"id\": \"6:18\",\n \"text\": \"Jednou přišli k lampám kupci, nesoucí stříbro, a prosili o pravé jméno muže, kterého chtěli po smrti přinutiti k odpovědi.\"\n },\n {\n \"id\": \"6:19\",\n \"text\": \"Strážce jim ukázal prázdné dlaně a pravil: „Můžeme vám dáti záznam jeho činů; nikoli jeho duši.“\"\n },\n {\n \"id\": \"6:20\",\n \"text\": \"Kupci pohrozili, že lampy rozbijí, a strážci jim odpověděli: „Rozbijete nádoby z hlíny, ne však slib, jenž nás k nim přivedl.“\"\n },\n {\n \"id\": \"6:21\",\n \"text\": \"Tehdy se kolem čerstvého hrobu uklonil cizí stín a kupci, polekáni znamením, odešli bez kořisti.\"\n },\n {\n \"id\": \"6:22\",\n \"text\": \"Avšak strážce napomenul druhy: „Nevydávejte každý stín za hlas Pána noci. Pravdu poznávejte podle skutku, nikoli podle strachu.“\"\n },\n {\n \"id\": \"6:23\",\n \"text\": \"A přikázal, aby u mrtvého hořela svíce tmavá i bílá, neboť paměť a milosrdenství se nesmějí roztrhnouti jako dvě strany jediného roucha.\"\n },\n {\n \"id\": \"6:24\",\n \"text\": \"Když se to doslechli horliví Veyranovi přívrženci, reptali: „Což máme ctíti znamení Aelory u svého mrtvého?“\"\n },\n {\n \"id\": \"6:25\",\n \"text\": \"I odpověděl nejstarší strážce: „Pan noci sám nedovoluje, aby bylo sestřino jméno vyslovováno jako kletba; proč bychom se měli státi menšími než on?“\"\n },\n {\n \"id\": \"6:26\",\n \"text\": \"Také v Malabaru lidé přijímali noční bdění a před poslední cestou rozvazovali uzel pohřební stuhy.\"\n },\n {\n \"id\": \"6:27\",\n \"text\": \"Učili se, že žádný slib vynucený na umírajícím nemá býti vydáván za svobodný a že mrtvému nelze změniti jméno z vůle mocných.\"\n },\n {\n \"id\": \"6:28\",\n \"text\": \"Leč mezi hroby se začali plížiti jiní, kteří šeptali, že pečetě jsou toliko zámky a pravá jména klíči.\"\n },\n {\n \"id\": \"6:29\",\n \"text\": \"Tito si navzájem říkali vypůjčenými jmény a z neuctivosti k odpočinku činili nástroj moci.\"\n },\n {\n \"id\": \"6:30\",\n \"text\": \"Strážci je zapudili a varovali: „Kdo chce smrt odstraniti tím, že zbaví živé vlastní vůle, nenásleduje strážce brány, nýbrž jeho dávný hřích.“\"\n },\n {\n \"id\": \"6:31\",\n \"text\": \"A Veyran za Poslední branou sevřel zářící ruku, ale bledé světlo nezhaslo, aby mu připomínalo, že ani božský žal neopravňuje k vlastnictví.\"\n },\n {\n \"id\": \"6:32\",\n \"text\": \"Tak počal věk oddělených světů; živí měli pečovati o živé a mrtvým měl býti ponechán klid, avšak paměť měla mezi nimi zůstati mostem.\"\n }\n ]\n },\n {\n \"title\": \"Kapitola VII — PROROK POSLEDNÍ LAMPY\",\n \"verses\": [\n {\n \"id\": \"7:1\",\n \"text\": \"Za času, kdy pamětní kameny stárly rychleji než lidská vděčnost, žil u severních hrobů písař jménem Orven.\"\n },\n {\n \"id\": \"7:2\",\n \"text\": \"Jeho úkolem bylo zapisovati jména zemřelých; činil tak i tehdy, když rodina neměla čím zaplatiti kámen ani inkoust.\"\n },\n {\n \"id\": \"7:3\",\n \"text\": \"Jednoho dne přišel správce města a rozkázal vyškrábati jména těch, kdo zemřeli v nemilosti vládce.\"\n },\n {\n \"id\": \"7:4\",\n \"text\": \"Orven odpověděl: „Můžeš mi odejmouti práci, avšak nemůžeš učiniti, aby tito lidé nebyli žili.“\"\n },\n {\n \"id\": \"7:5\",\n \"text\": \"Správce jej vyhnal a zapečetil dům záznamů. Orven si tedy vzal prázdné listy a sedl před pohřebiště.\"\n },\n {\n \"id\": \"7:6\",\n \"text\": \"Po sedm nocí k němu přicházeli lidé šeptati jména svých mrtvých; každé jméno zapsal, ale nevyslovil je nad nimi jako kletbu.\"\n },\n {\n \"id\": \"7:7\",\n \"text\": \"O osmé noci zhasla jeho lampa a přece spatřil stezku, která se stříbřila mezi náhrobky.\"\n },\n {\n \"id\": \"7:8\",\n \"text\": \"Na jejím konci stál muž v plášti z nočního ticha, v dlani nesl klíč a jeho oči byly plny dávného žalu.\"\n },\n {\n \"id\": \"7:9\",\n \"text\": \"Orven se zachvěl a pravil: „Jsi-li Veyran, proč přicházíš k tomu, kdo nemá ničeho?“\"\n },\n {\n \"id\": \"7:10\",\n \"text\": \"A hlas odpověděl: „Protože jsi střežil jméno, aniž jsi žádal moc nad tím, komu náleží.“\"\n },\n {\n \"id\": \"7:11\",\n \"text\": \"Orven poklekl; Veyran však pravil: „Nekleč přede mnou pro strach. Já znám cenu strachu i hřích, v nějž se mění.“\"\n },\n {\n \"id\": \"7:12\",\n \"text\": \"I ukázal mu Tiché břehy, kde odcházející nacházeli klid, avšak za Sedmi pečetěmi se vraceti nemohli.\"\n },\n {\n \"id\": \"7:13\",\n \"text\": \"Orven spatřil svou matku a vztáhl ruce, ale její obraz se zachvěl jako měsíční světlo na vodě.\"\n },\n {\n \"id\": \"7:14\",\n \"text\": \"Veyran pravil: „Milovati ji můžeš. Přikazovati jí návrat nesmíš. Ani já nesmím.“\"\n },\n {\n \"id\": \"7:15\",\n \"text\": \"Tu Orven porozuměl, že strážce brány není vlastníkem těch, kteří jí prošli.\"\n },\n {\n \"id\": \"7:16\",\n \"text\": \"Zeptal se: „Proč tedy tvé jméno budí mezi živými strach?“\"\n },\n {\n \"id\": \"7:17\",\n \"text\": \"A bůh odpověděl: „Neboť jsem kdysi zaměnil ochranu za držení a svůj žal za zákon. Nechť má vina není vaší výmluvou.“\"\n },\n {\n \"id\": \"7:18\",\n \"text\": \"Orven pravil: „Jak poznám tvé následovníky od těch, kdo chtějí mrtvé přivázati ke světu?“\"\n },\n {\n \"id\": \"7:19\",\n \"text\": \"Veyran ukázal na prázdný řetěz ležící v prachu: „Podle toho, co odmítnou použiti, třebaže to mohou uchopiti.“\"\n },\n {\n \"id\": \"7:20\",\n \"text\": \"Potom ukázal sedm zapečetěných průchodů a za nimi tváře, jež neprosily o návrat, nýbrž o pokoj.\"\n },\n {\n \"id\": \"7:21\",\n \"text\": \"I uslyšel Orven proroctví: „Přijdou ti, kteří z pravých jmen učiní měnu a z posledního rozloučení trh.“\"\n },\n {\n \"id\": \"7:22\",\n \"text\": \"„Budou se nazývati strážci, ale jejich lucerny nespatří cestu; budou slibovati věčnost a krásti vůli.“\"\n },\n {\n \"id\": \"7:23\",\n \"text\": \"„Až uzříš lampu, která vrhá stín proti svému světlu, nehledej v tom nový zákon, nýbrž varování.“\"\n },\n {\n \"id\": \"7:24\",\n \"text\": \"Orven se otázal: „Mám tedy rozlomiti pečetě, abych ty ztracené vysvobodil?“\"\n },\n {\n \"id\": \"7:25\",\n \"text\": \"Veyran řekl: „Ne. Pečeť, která chrání svobodný odchod, není poutem. Poutem jest ruka, jež ji chce ovládnouti.“\"\n },\n {\n \"id\": \"7:26\",\n \"text\": \"Za svítání se Orven vrátil k zapečetěnému domu záznamů a přečetl před lidmi jména, jež měly býti vymazány.\"\n },\n {\n \"id\": \"7:27\",\n \"text\": \"Správce hrozil smrtí, avšak pozůstalí jeden po druhém opakovali jména svých blízkých, až bylo slyšeti celé náměstí.\"\n },\n {\n \"id\": \"7:28\",\n \"text\": \"Potom ustanovili Strážci poslední lampy knihu svědků, do níž smělo býti jméno vloženo na památku, nikoli jako klíč k ovládání.\"\n },\n {\n \"id\": \"7:29\",\n \"text\": \"Orven sepsal sedm bdění: „Nekupuj jméno. Neprodávej žal. Nevynucuj slib na umírajícím.“\"\n },\n {\n \"id\": \"7:30\",\n \"text\": \"„Neruš odpočinek mrtvého. Chraň hrob i cizince. Nepřisuzuj každému stínu hlas boha. Pamatuj bez vlastnění.“\"\n },\n {\n \"id\": \"7:31\",\n \"text\": \"A kdo se jej tázal, zda Aelořino světlo jest zavrženíhodné, tomu odpověděl: „Kdo rozsvěcí svíci pro umírajícího, nebývá mým nepřítelem.“\"\n },\n {\n \"id\": \"7:32\",\n \"text\": \"Vyprávělo se pak, že na jihu promluvila prorokyně jménem Selana a učila děliti se o vodu; Orven její slova nezakázal.\"\n },\n {\n \"id\": \"7:33\",\n \"text\": \"Pravil: „Dvě lampy kdysi stály na jediném oltáři. Nechť jest opatrný ten, kdo jednu z nich rozbije ve jménu druhé.“\"\n },\n {\n \"id\": \"7:34\",\n \"text\": \"A tak vzniklo první svědectví posledního ticha po oddělení světů, psané nikoli z touhy po moci, ale z věrnosti těm, jejichž hlas již nebylo slyšeti.\"\n }\n ]\n },\n {\n \"title\": \"Kapitola VIII — Sedmero zákonů poslední lampy\",\n \"verses\": [\n {\n \"id\": \"8:1\",\n \"text\": \"Orven se vrátil do domu záznamů a spatřil, že lidé zapalují lampy, avšak jejich ruce se třesou strachem, aby snad jedinou chybnou slabikou neurazili mrtvé.\"\n },\n {\n \"id\": \"8:2\",\n \"text\": \"I pravil: „Noc není bičem nad živými a pravé jméno není klíčem k otroctví. Naslouchejte, neboť i bdění má své zákony.“\"\n },\n {\n \"id\": \"8:3\",\n \"text\": \"V nejdelší noci usedl před hřbitovní bránu a zdálo se mu o Tichých březích, kde v bezvětří hořela jediná lampa.\"\n },\n {\n \"id\": \"8:4\",\n \"text\": \"A zpoza Poslední brány zazněl hlas Veyranův: „Sedm pečetí oddělilo světy. Sedmero zákonů nechť oddělí službu od panování.“\"\n },\n {\n \"id\": \"8:5\",\n \"text\": \"První zákon zněl: „Nevyslovuj cizí pravé jméno, abys někoho spoutal; jméno jest svědectví, ne pouto.“\"\n },\n {\n \"id\": \"8:6\",\n \"text\": \"Druhý zákon zněl: „Dopřej mrtvému cestu a pokoj; nevzkřísíš jej pro svůj užitek a neuvězníš jeho duši pro žal.“\"\n },\n {\n \"id\": \"8:7\",\n \"text\": \"Třetí zákon zněl: „Pamatuj na sliby, které jsi učinil; co však bylo vynuceno hrozbou, není přísahou svobodného.“\"\n },\n {\n \"id\": \"8:8\",\n \"text\": \"Čtvrtý zákon zněl: „Zapiš pravdu o zemřelém beze lži a bez záměrného vymazání, byť by žil jako tvůj nepřítel.“\"\n },\n {\n \"id\": \"8:9\",\n \"text\": \"Pátý zákon zněl: „Nehodnoť odcházejícího podle zlata, titulu ani rodu; před Poslední branou stojí každý se svými skutky.“\"\n },\n {\n \"id\": \"8:10\",\n \"text\": \"Šestý zákon zněl: „Chraň hranici mezi světy a nehraj si se Sedmi pečetěmi ani v touze po moci, ani ve strachu ze ztráty.“\"\n },\n {\n \"id\": \"8:11\",\n \"text\": \"Sedmý zákon zněl: „Přijmi pravdu o své vině, naprav, co napraviti lze, a nečiň z cizího provinění omluvu svého vlastního.“\"\n },\n {\n \"id\": \"8:12\",\n \"text\": \"Když Orven procitl, vyryl tato slova na sedm měděných destiček a přikázal, aby je nikdo neukrýval před prostým lidem.\"\n },\n {\n \"id\": \"8:13\",\n \"text\": \"I přišel správce města a žádal, aby byl z knihy zemřelých vymazán muž, kterého za života prohlásil za zrádce.\"\n },\n {\n \"id\": \"8:14\",\n \"text\": \"Orven odvětil: „Kniha není tvá ozdoba, pane. Co bylo, nemůžeš odčiniti vytrženou stránkou.“\"\n },\n {\n \"id\": \"8:15\",\n \"text\": \"A ustanovil, že Strážci poslední lampy zapisují jméno, svědky a poslední vůli zemřelého, pokud jest známa, avšak tajemství pravého jména chrání před nepovolanými.\"\n },\n {\n \"id\": \"8:16\",\n \"text\": \"Žádný strážce nesmí prodati záznam, hrob ani slovo vyznané v poslední hodině, aby za ně koupil moc nebo přízeň.\"\n },\n {\n \"id\": \"8:17\",\n \"text\": \"A kdo hlídá pohřebiště, nechť bdí při Noci poslední lampy až do jitra, aby osamělý nemusel kráčeti poslední tmou bez člověka po boku.\"\n },\n {\n \"id\": \"8:18\",\n \"text\": \"Tu přinesli zemřelého, jehož rodina ctila Aeloru, a někteří žádali, aby byl od brány odnesen.\"\n },\n {\n \"id\": \"8:19\",\n \"text\": \"Orven však rozsvítil tmavou svíci vedle bílé a pravil: „Až tělo dohoří, nezůstane na jeho prachu znamení tvého sporu.“\"\n },\n {\n \"id\": \"8:20\",\n \"text\": \"I pronesli Poslední cestu: vyslovili jméno, rozvázali uzel na stuze a nevolali duši z jejího odpočinku.\"\n },\n {\n \"id\": \"8:21\",\n \"text\": \"Při podzimním Večeru jmen pak opravili nejen vlastní hroby, nýbrž i opuštěná místa, jejichž příběh již nikdo neuměl vyprávěti.\"\n },\n {\n \"id\": \"8:22\",\n \"text\": \"A když přišla žena s dítětem k Přijetí jména, dotkli se jeho čela čistou vodou před dvěma svědky.\"\n },\n {\n \"id\": \"8:23\",\n \"text\": \"Orven pravil: „Děkujeme Aeloře za dech a prosíme Veyrana, aby nad jménem bděl, nikoli aby je vlastnil.“\"\n },\n {\n \"id\": \"8:24\",\n \"text\": \"Potom předstoupili snoubenci a žádali, aby jejich společný slib byl svěřen paměti chrámu.\"\n },\n {\n \"id\": \"8:25\",\n \"text\": \"Orven se každého otázal zvlášť, zda vstupuje do svazku z vlastní vůle, a přikázal, aby žádný slib nesloužil jako ospravedlnění násilí.\"\n },\n {\n \"id\": \"8:26\",\n \"text\": \"„Kdo slib zneužije jako okov,“ pravil, „znesvěcuje samu paměť, na niž přísahal.“\"\n },\n {\n \"id\": \"8:27\",\n \"text\": \"Později přivedli mladého strážce, jenž ze strachu ukryl zprávu o vyloupeném hrobu a dovolil zlodějům uprchnouti.\"\n },\n {\n \"id\": \"8:28\",\n \"text\": \"Někteří žádali, aby mu bylo navždy odňato jméno, ale Orven odmítl: „Právě tak činili ti, pro něž jsou pečetě zavřeny.“\"\n },\n {\n \"id\": \"8:29\",\n \"text\": \"I musel mladík veřejně vyznati pravdu, pomoci obnoviti porušená místa a po určený čas sloužiti pod dohledem starších.\"\n },\n {\n \"id\": \"8:30\",\n \"text\": \"A bylo řečeno: „Odčinění není zapomnění a odpuštění není popření viny.“\"\n },\n {\n \"id\": \"8:31\",\n \"text\": \"Tu přišel muž nabízející svazek pravých jmen za příslib navrácení mrtvé dcery.\"\n },\n {\n \"id\": \"8:32\",\n \"text\": \"Orven zavřel knihu, kterou mu podával, a zvolal: „Odnes svůj obchod od této lampy; náš bůh již jednou poznal, že ochrana proměněná ve vlastnictví jest zradou jeho slibu.“\"\n },\n {\n \"id\": \"8:33\",\n \"text\": \"I varoval před Bratrstvem prázdného jména, které nazývá řetěz vysvobozením a touží zlomiti pečetě pod příslibem života bez smrti.\"\n },\n {\n \"id\": \"8:34\",\n \"text\": \"„Nezaměňujte nás s nimi,“ pravil lidem, „neboť my střežíme bránu, kterou oni chtějí vyrvati.“\"\n },\n {\n \"id\": \"8:35\",\n \"text\": \"A kdo se otázal, smí-li Strážce poslední lampy požádati o pomoc služebníka Aelory, Orven řekl: „Má-li raněný žízeň, ruka s vodou není nepřítelem ruky s lampou.“\"\n },\n {\n \"id\": \"8:36\",\n \"text\": \"Kněžím pak uložil, aby nebrali zlato za právo býti pohřben, aby neskrývali vlastní pochybení za posvátný úřad a aby nechali soud vyslechnouti i chudého.\"\n },\n {\n \"id\": \"8:37\",\n \"text\": \"A o přísahách pravil: „Slib zapsaný v krvi není silnější než slib vyslovený v pravdě; násilí nerodí věrnost.“\"\n },\n {\n \"id\": \"8:38\",\n \"text\": \"Nakonec vztáhl dlaň nad plamen a pronesl: „Nadejdou noci, kdy se sedm světel zachvěje, ale osmé nenalezne ten, kdo dlaň sevře.“\"\n },\n {\n \"id\": \"8:39\",\n \"text\": \"I umlkl. A lidé nepoklekli před jeho mocí, nýbrž rozestoupili se, aby mohlo projíti dítě nesoucí čerstvé květiny na bezejmenný hrob.\"\n }\n ]\n },\n {\n \"title\": \"Kapitola IX — O hříchu a soudu – Bdění před Poslední branou\",\n \"verses\": [\n {\n \"id\": \"9:1\",\n \"text\": \"Za Poslední branou nebylo trůnu ze zlata, ani ohně, který by pro potěšení strážců požíral mrtvé.\"\n },\n {\n \"id\": \"9:2\",\n \"text\": \"Byla tam cesta z tichého kamene a po obou stranách vody, v nichž se zrcadlilo vše, co duše za života vykonala.\"\n },\n {\n \"id\": \"9:3\",\n \"text\": \"K té cestě došla duše jménem Radan, jenž za života kupoval jména chudých a vyhrožoval jim, aby drželi jazyk za zuby.\"\n },\n {\n \"id\": \"9:4\",\n \"text\": \"I žádal strážce: „Mám zlato a listiny. Ukažte mi bránu, kterou projdou vládci.“\"\n },\n {\n \"id\": \"9:5\",\n \"text\": \"Strážce odpověděl: „Před touto branou nejsou vládci ani služebníci; jest zde toliko ten, kdo přinesl své skutky.“\"\n },\n {\n \"id\": \"9:6\",\n \"text\": \"Radan chtěl zapříti své jméno, avšak v tichu uslyšel, jak je kdysi vyslovila jeho matka.\"\n },\n {\n \"id\": \"9:7\",\n \"text\": \"A za tímto hlasem promluvily hlasy těch, kterým vzal svobodu, nikoli aby jej mučily, ale aby nezůstaly nevyslyšeny.\"\n },\n {\n \"id\": \"9:8\",\n \"text\": \"Tu vystoupil Veyran v šatu noci a držel stříbrný klíč nikoli jako meč, nýbrž jako svědectví dávného slibu.\"\n },\n {\n \"id\": \"9:9\",\n \"text\": \"Radan padl na kolena: „Pane posledního ticha, dej mi zapomenouti, co jsem činil, a já ti budu navždy sloužiti.“\"\n },\n {\n \"id\": \"9:10\",\n \"text\": \"Veyran odvětil: „Právě takovým slibem jsem kdysi přijal moc, která mi nenáležela. Nebudu z tvé bázně stavěti nový řetěz.“\"\n },\n {\n \"id\": \"9:11\",\n \"text\": \"Pak obrátil klíč a před Radanem se otevřela první vzpomínka: den, kdy poprvé prodal cizí tajemství za chléb.\"\n },\n {\n \"id\": \"9:12\",\n \"text\": \"Radan pravil: „Byl jsem hladov, a proto nejsem vinen.“\"\n },\n {\n \"id\": \"9:13\",\n \"text\": \"Veyran odpověděl: „Hlad jest pravda, kterou nelze popříti. Ale hleď také na hlad druhého, jenž pro tvé jednání přišel o chléb.“\"\n },\n {\n \"id\": \"9:14\",\n \"text\": \"Druhá vzpomínka ukázala den, kdy Radan získal bohatství a přesto pokračoval v obchodě s jmény.\"\n },\n {\n \"id\": \"9:15\",\n \"text\": \"A třetí připomněla muže, který jej prosil o milost, ačkoli Radan mohl beze ztráty povoliti.\"\n },\n {\n \"id\": \"9:16\",\n \"text\": \"I pochopil Radan rozdíl mezi nouzí, strachem a vlastní žádostí po moci.\"\n },\n {\n \"id\": \"9:17\",\n \"text\": \"Veyran nevytrhl mu vzpomínky z nitra; neboť paměť, která by obsahovala pouze chválu, nebyla by již pravým jménem.\"\n },\n {\n \"id\": \"9:18\",\n \"text\": \"„Co nazýváte hříchem?“ tázal se Radan, neboť hledal zákon, za nějž by se ukryl.\"\n },\n {\n \"id\": \"9:19\",\n \"text\": \"A Veyran pravil: „Zradou jest, když vědomě odcizíš druhému jeho vůli, jméno nebo pokoj; a přísaha daná ke škodě nevinného nemá posvátnosti.“\"\n },\n {\n \"id\": \"9:20\",\n \"text\": \"„Není pravdou, že každý čin jest stejný. Běda tomu, kdo měl moc přestati a přece přidal další pouto.“\"\n },\n {\n \"id\": \"9:21\",\n \"text\": \"Radan se otázal: „Zdaž mne tedy zavřeš do tmy na věky?“\"\n },\n {\n \"id\": \"9:22\",\n \"text\": \"Veyran odpověděl: „Spravedlnost není hlad boha po utrpení. A odpočinek není kořistí, kterou si koupíš lichotkou.“\"\n },\n {\n \"id\": \"9:23\",\n \"text\": \"Tu před ním stanula duše ženy, jejíž pravé jméno Radan kdysi zapsal do smlouvy, a strážce jí dal právo promluviti nebo odejíti.\"\n },\n {\n \"id\": \"9:24\",\n \"text\": \"Žena pravila: „Nechci ho viděti po své smrti, neboť za života mne provázel jeho strach.“\"\n },\n {\n \"id\": \"9:25\",\n \"text\": \"A Veyran pokynul, aby odešla bez Radanova svolení, neboť ani svědectví nesmělo učiniti z oběti vězně.\"\n },\n {\n \"id\": \"9:26\",\n \"text\": \"Radan se rozplakal a žádal, aby ji zavolali zpět, avšak strážce mu nevyhověl.\"\n },\n {\n \"id\": \"9:27\",\n \"text\": \"„Nemůžeš žádati smíření tam, kde jsi druhému neponechal možnost odmítnouti,“ pravil Veyran.\"\n },\n {\n \"id\": \"9:28\",\n \"text\": \"Potom položil před Radana otevřenou knihu a v ní byla zapsána jména těch, kterým ublížil, i dobra, jež během života vykonal.\"\n },\n {\n \"id\": \"9:29\",\n \"text\": \"Nebylo z ní nic vymazáno, ani malý skutek soucitu, ani veliká křivda; neboť pravda se neměří počtem obdivovatelů.\"\n },\n {\n \"id\": \"9:30\",\n \"text\": \"A Veyran pravil: „První soud není mým hněvem, nýbrž setkáním s tím, čím ses stal.“\"\n },\n {\n \"id\": \"9:31\",\n \"text\": \"„Druhý soud náleží následkům tvých činů; není dosti slov, aby zpřetrhala pouta, jež ještě tíží živé.“\"\n },\n {\n \"id\": \"9:32\",\n \"text\": \"„Třetí soud jest přijetí pravdy bez touhy ovládnouti ty, které jsi zranil.“\"\n },\n {\n \"id\": \"9:33\",\n \"text\": \"I ukázal mu místo tichého bdění, kde duše nesly svou paměť a nesměly již vykonávati moc nad jinými.\"\n },\n {\n \"id\": \"9:34\",\n \"text\": \"Tam měl Radan hleděti na své skutky, dokud nepřestane nazývati útisk ochranou a svou lítost obchodem.\"\n },\n {\n \"id\": \"9:35\",\n \"text\": \"Neřekl mu Veyran, jak dlouho to potrvá, neboť čas mrtvých není časem hodin a žádná duše nesmí býti držena pro libost strážce.\"\n },\n {\n \"id\": \"9:36\",\n \"text\": \"A když Radan vstoupil do bdění, stříbrný klíč zůstal v ruce boha, nikoli v zámku jeho pravého jména.\"\n },\n {\n \"id\": \"9:37\",\n \"text\": \"Orven pak toto vidění zapsal mezi živými a učil: „Nesvolávejte mrtvé, abyste se vyptávali na tajemství soudu.“\"\n },\n {\n \"id\": \"9:38\",\n \"text\": \"„Své křivdy napravujte, dokud vaše ruce mohou jednati; po smrti vám nezůstane moc změniti cizí minulost.“\"\n },\n {\n \"id\": \"9:39\",\n \"text\": \"„A kdo oplakává zemřelého, nemá právo poutati jeho jméno, třeba by jej láska bolela více než kámen.“\"\n },\n {\n \"id\": \"9:40\",\n \"text\": \"Tak končí slovo o prvním bdění: Pravé jméno není účtem k zaplacení ani řetězem k utažení, nýbrž pravdou, kterou nelze obejíti.\"\n }\n ]\n },\n {\n \"title\": \"Kapitola X — O znameních a falešných prorocích\",\n \"verses\": [\n {\n \"id\": \"10:1\",\n \"text\": \"V čase, kdy Orven střežil knihy zemřelých, objevil se u severních hrobů poutník zvaný Nares.\"\n },\n {\n \"id\": \"10:2\",\n \"text\": \"Na tváři nosil šedý závoj a tvrdil, že mu Veyran zjevil slova, jimiž lze mrtvého přivolati z Tichých břehů.\"\n },\n {\n \"id\": \"10:3\",\n \"text\": \"I přicházeli k němu truchlící a přinášeli jména svých milovaných, neboť žal učinil jejich sluch ochotným uvěřiti slibu.\"\n },\n {\n \"id\": \"10:4\",\n \"text\": \"Nares žádal od každého vlas zesnulého, hrst hlíny z hrobu a pravé jméno vyslovené bez svědků.\"\n },\n {\n \"id\": \"10:5\",\n \"text\": \"A říkal: „Tajemství jest cenou návratu; kdo se táže po důkazu, zavírá bránu vlastní pochybností.“\"\n },\n {\n \"id\": \"10:6\",\n \"text\": \"Někteří pak slyšeli v noci hlasy podobné hlasům mrtvých a zapomněli, že podobnost není totožnost.\"\n },\n {\n \"id\": \"10:7\",\n \"text\": \"Orven uslyšel o lidech, kteří opustili domovy, aby ve tmě čekali na návrat těch, kdo odešli.\"\n },\n {\n \"id\": \"10:8\",\n \"text\": \"I přišel před Naresův kruh a spatřil, že uprostřed leží Kniha vypůjčených jmen.\"\n },\n {\n \"id\": \"10:9\",\n \"text\": \"Na jejích stránkách nebyla svědectví o životě mrtvých, nýbrž příkazy, kdy se má jejich jméno vysloviti a komu má posloužiti.\"\n },\n {\n \"id\": \"10:10\",\n \"text\": \"Orven pravil: „Cožpak nevíš, že jméno jest svěřeno duši a ne tvé moci?“\"\n },\n {\n \"id\": \"10:11\",\n \"text\": \"Nares se zasmál a odpověděl: „Jsem pánem poslední lampy; sám Veyran mi dal klíč k těm, kteří již nemají úst.“\"\n },\n {\n \"id\": \"10:12\",\n \"text\": \"Tu Orven pozvedl obyčejnou hřbitovní lampu a otázal se: „Jestliže ti bůh svěřil mrtvé, proč jejich jména ukrýváš před jejich blízkými?“\"\n },\n {\n \"id\": \"10:13\",\n \"text\": \"Nares odvětil: „Aby se nic neztratilo; koho držím, toho zachraňuji.“\"\n },\n {\n \"id\": \"10:14\",\n \"text\": \"Orven však uslyšel v těch slovech dávnou chybu svého boha, neboť ochrana se opět proměnila v držení.\"\n },\n {\n \"id\": \"10:15\",\n \"text\": \"A pravil: „Nechť ani Veyranova vina není tvou omluvou. On sám učil, že pravé jméno není řetězem.“\"\n },\n {\n \"id\": \"10:16\",\n \"text\": \"Nares zatřásl knihou a z temnoty promluvil hlas zesnulé matky, již jeden z přihlížejících oplakával.\"\n },\n {\n \"id\": \"10:17\",\n \"text\": \"Muž padl na kolena; Orven však řekl: „Nechť hlas vysloví něco, co nebylo nikdy zapsáno ani vyzvěděno.“\"\n },\n {\n \"id\": \"10:18\",\n \"text\": \"Hlas zaváhal a potom opakoval slova, která matka říkávala před svědky za života.\"\n },\n {\n \"id\": \"10:19\",\n \"text\": \"Tu se ukázalo, že Nares shromáždil svědectví pozůstalých a z jejich vzpomínek utkal pouhý odraz.\"\n },\n {\n \"id\": \"10:20\",\n \"text\": \"Orven nepopřel jejich žal, ani se jim neposmíval; neboť podvod nečiní lásku oklamaných menší.\"\n },\n {\n \"id\": \"10:21\",\n \"text\": \"I pravil: „Vyvolati odraz není navrátiti duši; napodobiti hlas není otevříti Poslední bránu.“\"\n },\n {\n \"id\": \"10:22\",\n \"text\": \"A přinesli lampu k Naresově knize, aby její stránky prohlédli před svědky.\"\n },\n {\n \"id\": \"10:23\",\n \"text\": \"Našli na nich pravá jména živých, získaná pod slibem útěchy, a znamení tajného Bratrstva prázdného jména.\"\n },\n {\n \"id\": \"10:24\",\n \"text\": \"Nares uprchl do noci, ale knihu zanechal; Strážci poslední lampy ji uzavřeli, aby nikdo nemohl jmen zneužíti.\"\n },\n {\n \"id\": \"10:25\",\n \"text\": \"Orven však přikázal, aby nebyla čtena na tržišti ani použita ke stíhání nevinných příbuzných.\"\n },\n {\n \"id\": \"10:26\",\n \"text\": \"Neboť jméno, jednou ukradené, nesmí býti znovu rozprodáváno pod záminkou spravedlnosti.\"\n },\n {\n \"id\": \"10:27\",\n \"text\": \"I ustanovil trojí zkoušku toho, kdo tvrdí, že slyší Veyrana: zkoušku paměti, zkoušku slibu a zkoušku svobody.\"\n },\n {\n \"id\": \"10:28\",\n \"text\": \"Zkouška paměti žádá svědectví, nikoli pouhé tajemné znamení či zvon bez ruky.\"\n },\n {\n \"id\": \"10:29\",\n \"text\": \"Zkouška slibu zkoumá, zda člověk drží přísahy dané živým a neobchoduje s bolestí pozůstalých.\"\n },\n {\n \"id\": \"10:30\",\n \"text\": \"Zkouška svobody se ptá, zda mrtvého propouští k odpočinku, či jej připoutává k vlastnímu přání.\"\n },\n {\n \"id\": \"10:31\",\n \"text\": \"A Orven pravil: „Kdo mluví jménem Pána noci, nechť snese světlo otázky, neboť pravda nepotřebuje roubík.“\"\n },\n {\n \"id\": \"10:32\",\n \"text\": \"Noc nato měl vidění, v němž se sedm uzlů na černé stuze povolovalo jeden po druhém.\"\n },\n {\n \"id\": \"10:33\",\n \"text\": \"Za Poslední branou stál Veyran a v jeho pravé dlani zářil bledý úlomek, který neuměl uhasiti.\"\n },\n {\n \"id\": \"10:34\",\n \"text\": \"A bůh pravil: „Sedm světel střeží hranici; osmé nevzejde z pouta ani z mého rozkazu.“\"\n },\n {\n \"id\": \"10:35\",\n \"text\": \"„Vzejde z dlaně, jež by mohla držeti poslední jméno, avšak rozhodne se je vrátiti.“\"\n },\n {\n \"id\": \"10:36\",\n \"text\": \"Orven se otázal: „Bude to dlaň boží, nebo lidská?“ A odpovědi se mu nedostalo.\"\n },\n {\n \"id\": \"10:37\",\n \"text\": \"Když procitl, nezapsal jméno budoucího vyvoleného, neboť mu žádné nebylo dáno.\"\n },\n {\n \"id\": \"10:38\",\n \"text\": \"I varoval Strážce: „Kdo vám prodává jistotu o osmém světle, prodává to, co dosud nepoznal.“\"\n },\n {\n \"id\": \"10:39\",\n \"text\": \"A uložil, aby každá výpověď o zázraku byla zapsána se svědky, s pochybnostmi i s tím, co zůstalo nevysvětleno.\"\n },\n {\n \"id\": \"10:40\",\n \"text\": \"Tak bylo stanoveno: Ticho samo není souhlas mrtvých a žádný hlas ze stínu nesmí býti povýšen nad svobodné jméno.\"\n }\n ]\n },\n {\n \"title\": \"Kapitola XI — O zkoušce víry\",\n \"verses\": [\n {\n \"id\": \"11:1\",\n \"text\": \"V čase, kdy falešné hlasy obcházely pohřebiště, bydlel u severních mohyl hrobník jménem Taren.\"\n },\n {\n \"id\": \"11:2\",\n \"text\": \"Byl synem hrobníka a vnukem zapisovatele; znal cesty mezi hroby lépe než ulice svého města.\"\n },\n {\n \"id\": \"11:3\",\n \"text\": \"Každého večera zapaloval poslední lampu a před jejím světlem četl jména těch, kteří neměli pozůstalých.\"\n },\n {\n \"id\": \"11:4\",\n \"text\": \"Jedné noci přišli tři muži v pláštích bez znamení a nabídli mu měšec stříbra.\"\n },\n {\n \"id\": \"11:5\",\n \"text\": \"Jejich vůdce pravil: „Odevzdej nám knihu jmen; napravíme zapomnění a vrátíme ztracené hlasy jejich rodinám.“\"\n },\n {\n \"id\": \"11:6\",\n \"text\": \"Taren se otázal: „Který mrtvý vás prosil, abyste nosili jeho jméno jako klíč?“\"\n },\n {\n \"id\": \"11:7\",\n \"text\": \"Muž se usmál a odvětil: „Mrtví nemohou odpověděti, a právě proto musíme rozhodnouti za ně.“\"\n },\n {\n \"id\": \"11:8\",\n \"text\": \"Tu Taren poznal slova Bratrstva prázdného jména, o němž varoval prorok Orven.\"\n },\n {\n \"id\": \"11:9\",\n \"text\": \"Odpověděl: „Mlčení není souhlas a kniha svědků není tržnicí.“\"\n },\n {\n \"id\": \"11:10\",\n \"text\": \"Muži odešli, avšak před úsvitem zapálili stodolu vedle pohřebiště a vzkázali: „Přines knihu, jinak shoří i hroby.“\"\n },\n {\n \"id\": \"11:11\",\n \"text\": \"Taren měl ženu a malou dceru; strach o ně se mu usadil v srdci jako studený kámen.\"\n },\n {\n \"id\": \"11:12\",\n \"text\": \"I šel za představeným Strážců poslední lampy a prosil jej o radu.\"\n },\n {\n \"id\": \"11:13\",\n \"text\": \"Představený, jménem Dalven, pravil: „Vydej jim opis knihy. Zachráníš živé a naše ruce zůstanou čisté.“\"\n },\n {\n \"id\": \"11:14\",\n \"text\": \"Taren se však otázal: „Což není opis jména stejným klíčem, je-li dán do ruky tomu, kdo chce poutati?“\"\n },\n {\n \"id\": \"11:15\",\n \"text\": \"Dalven odsekl: „Jsem tvým představeným. Poslechni, neboť poslušnost jest nejvyšší stráží řádu.“\"\n },\n {\n \"id\": \"11:16\",\n \"text\": \"Taren sklonil hlavu, ale ne ruku; neboť rozpomněl se na Orvenův výrok, že svědek nesmí býti pánem.\"\n },\n {\n \"id\": \"11:17\",\n \"text\": \"Odebral proto veřejný seznam z márnice, avšak knihu pravých jmen uzavřel do truhly se třemi pečetěmi.\"\n },\n {\n \"id\": \"11:18\",\n \"text\": \"Jednu pečeť svěřil staré vdově, druhou městskému písaři a třetí ponechal správkyni zahrady, jež nebyla členkou řádu.\"\n },\n {\n \"id\": \"11:19\",\n \"text\": \"Nikdo z nich nemohl truhlu otevříti sám a každý znal toliko svůj díl svěřené povinnosti.\"\n },\n {\n \"id\": \"11:20\",\n \"text\": \"Pak Taren svolal sousedy a pravil jim o hrozbě, neboť tajený strach často slouží násilníkovi lépe než nůž.\"\n },\n {\n \"id\": \"11:21\",\n \"text\": \"Lidé odnesli děti do bezpečí, postavili hlídky a vynesli suchou slámu z okolí starých mohyl.\"\n },\n {\n \"id\": \"11:22\",\n \"text\": \"Když se útočníci vrátili, nenalezli osamělého hrobníka, nýbrž shromáždění svědků.\"\n },\n {\n \"id\": \"11:23\",\n \"text\": \"Jejich vůdce zvolal: „Vydáš knihu, nebo dáš zemříti své vlastní rodině?“\"\n },\n {\n \"id\": \"11:24\",\n \"text\": \"Taren odpověděl: „Svou rodinu miluji; proto nenechám tvou hrozbu učiniti ze všech našich dětí budoucí otroky.“\"\n },\n {\n \"id\": \"11:25\",\n \"text\": \"Tu jeden z mužů vrhl pochodeň, ale oheň dopadl na mokrou zem a pohasl.\"\n },\n {\n \"id\": \"11:26\",\n \"text\": \"Druzí prchli, zatímco první byl zadržen a postaven před městský soud, nikoli před tajný soud Strážců.\"\n },\n {\n \"id\": \"11:27\",\n \"text\": \"Dalven se rozhněval, že Taren svěřil část pečetí lidem mimo řád.\"\n },\n {\n \"id\": \"11:28\",\n \"text\": \"Avšak vdova pravila: „Čím jest náš slib ochrany, jestliže před námi samotnými chráníme jen svou moc?“\"\n },\n {\n \"id\": \"11:29\",\n \"text\": \"Přinesli Orvenovu knihu a četli: „Jméno vyslovuj jako svědek, nikoli jako pán.“\"\n },\n {\n \"id\": \"11:30\",\n \"text\": \"A rada Strážců poznala, že Dalven zaměnil pokoj řádu za pohodlí svého úřadu.\"\n },\n {\n \"id\": \"11:31\",\n \"text\": \"Proto jej zbavila správy knih, avšak dopřála mu veřejné slyšení a možnost napraviti vykonanou škodu.\"\n },\n {\n \"id\": \"11:32\",\n \"text\": \"Taren pak promluvil ke shromáždění: „Ani můj strach nebyl hříchem; hříchem by bylo proměniti jej v právo obchodovati s cizí duší.“\"\n },\n {\n \"id\": \"11:33\",\n \"text\": \"„Kdo vám přikazuje křivdu jménem Veyranovým, nepřináší hlas Poslední brány, nýbrž vlastní žádost po moci.“\"\n },\n {\n \"id\": \"11:34\",\n \"text\": \"„A kdo žádá slepou poslušnost, nechť nejprve vysvětlí, proč se bojí otevřené knihy svědků.“\"\n },\n {\n \"id\": \"11:35\",\n \"text\": \"Té noci Taren zapálil poslední lampu a nepřivolával hlas žádného mrtvého.\"\n },\n {\n \"id\": \"11:36\",\n \"text\": \"Přesto se ve větru zdálo, že plamen stojí klidněji než dříve; a Taren z toho neučinil zázrak ani nárok na úřad.\"\n },\n {\n \"id\": \"11:37\",\n \"text\": \"Uložil toliko, aby v každé síni Strážců mohl i nejnižší hrobník vznésti otázku před shromážděnými svědky.\"\n },\n {\n \"id\": \"11:38\",\n \"text\": \"A aby pravá jména byla chráněna více než pověst kněžstva, neboť pověst lze znovu získati, zotročené jméno sotva.\"\n },\n {\n \"id\": \"11:39\",\n \"text\": \"Jeho dcera se tázala: „Otče, byl jsi statečný, když ses bál?“ A on odpověděl: „Statečnost není nepřítomnost strachu, nýbrž odmítnutí dáti mu vládu nad druhými.“\"\n },\n {\n \"id\": \"11:40\",\n \"text\": \"Tak Strážci učili, že ticho není slepá poslušnost a věrnost Veyranovi se pozná především podle svobody těch, jejichž jména chráníme.\"\n }\n ]\n },\n {\n \"title\": \"Kapitola XII — O sedmi hříších duše\",\n \"verses\": [\n {\n \"id\": \"12:1\",\n \"text\": \"Když uplynula zima, našel hrobník Taren u starého pohřebiště sedm vyvrácených kamenů a mezi nimi prázdnou schránku na knihu jmen.\"\n },\n {\n \"id\": \"12:2\",\n \"text\": \"Nikdo neslyšel křiku mrtvých, ale u jedné hrobky dohořívala poslední lampa, ač nebyl den její výměny.\"\n },\n {\n \"id\": \"12:3\",\n \"text\": \"Taren povolal proroka Orvena a starší Strážce, aby nejprve zapsali, co skutečně spatřili, a teprve poté vyslovili domněnku.\"\n },\n {\n \"id\": \"12:4\",\n \"text\": \"Mezi svědky stál mladý písař Istran, který tvrdil, že zná jméno pachatele, ale odmítal říci, odkud je získal.\"\n },\n {\n \"id\": \"12:5\",\n \"text\": \"Orven pravil: „Není moudré vynášeti rozsudek jen proto, že ticho vypadá jako vina.“\"\n },\n {\n \"id\": \"12:6\",\n \"text\": \"A postavil před otevřenou bránu sedm lamp, z nichž každou pojmenoval jedním hříchem proti řádu poslední cesty.\"\n },\n {\n \"id\": \"12:7\",\n \"text\": \"„Prvním jest krádež pravého jména: když tajemství druhého uchopíš jako klíč k jeho vůli.“\"\n },\n {\n \"id\": \"12:8\",\n \"text\": \"Tu Istran pohlédl k zemi, neboť ve svém rukávu skrýval opis jména jednoho zesnulého.\"\n },\n {\n \"id\": \"12:9\",\n \"text\": \"„Druhým jest poutání duše: když mrtvému upřeš odpočinek, abys užil jeho hlasu, vzpomínky či síly.“\"\n },\n {\n \"id\": \"12:10\",\n \"text\": \"A Orven připomněl, jak kdysi i Veyran zaměnil ochranu za držení a jak bolestná byla cena jeho provinění.\"\n },\n {\n \"id\": \"12:11\",\n \"text\": \"„Třetím jest znesvěcení Poslední cesty: když ostatky a žal pozůstalých proměníš v obchod nebo divadlo.“\"\n },\n {\n \"id\": \"12:12\",\n \"text\": \"Neboť u hrobů byly nalezeny mince, za něž někdo nabízel falešné rozmluvy s mrtvými.\"\n },\n {\n \"id\": \"12:13\",\n \"text\": \"„Čtvrtým jest vymazání paměti: když vědomě zahladíš pravdu o zemřelém, aby tvůj rod či vládce vypadal čistším.“\"\n },\n {\n \"id\": \"12:14\",\n \"text\": \"I vzpomněli na vládce, jenž kdysi přikázal Orvenovi vytrhati jména z městských knih.\"\n },\n {\n \"id\": \"12:15\",\n \"text\": \"„Pátým jest přísaha zrazená úmyslně: když přijmeš důvěru a s rozmyslem z ní učiníš léčku.“\"\n },\n {\n \"id\": \"12:16\",\n \"text\": \"A u této lampy Taren postavil schránku, do níž Strážci vkládali své dobrovolně dané sliby.\"\n },\n {\n \"id\": \"12:17\",\n \"text\": \"„Šestým jest falešný soud: když trestáš podle šepotu, a nikoli podle zkoumaných činů a svědectví.“\"\n },\n {\n \"id\": \"12:18\",\n \"text\": \"Zástup se rozestoupil kolem Istrana, avšak Orven zdvihl ruku: „Neučiníte jej vinným pohledem.“\"\n },\n {\n \"id\": \"12:19\",\n \"text\": \"„Sedmým jest uctívání prázdnoty: když zapřeš důstojnost jména a nazveš vymazání člověka spásou.“\"\n },\n {\n \"id\": \"12:20\",\n \"text\": \"A posluchači poznali nauku Bratrstva prázdného jména, jež činilo z duší zboží a z paměti nástroj strachu.\"\n },\n {\n \"id\": \"12:21\",\n \"text\": \"Tu Taren pravil: „Co máme učiniti s těmi, kteří do některého z hříchů upadli?“\"\n },\n {\n \"id\": \"12:22\",\n \"text\": \"Orven odpověděl: „Nejprve oddělte ty, kteří jsou v nebezpečí, od rukou, jež jim škodí; spravedlnost počíná ochranou, nikoli okázalým trestem.“\"\n },\n {\n \"id\": \"12:23\",\n \"text\": \"„Poté nechte svědky mluviti jednotlivě a zapisujte též to, co by mohlo obviněného očistiti.“\"\n },\n {\n \"id\": \"12:24\",\n \"text\": \"„Neboť ten, kdo hledá toliko důkaz viny, neusiluje o pravdu, ale o potvrzení vlastního hněvu.“\"\n },\n {\n \"id\": \"12:25\",\n \"text\": \"Istran tehdy vystoupil a přiznal, že opsal pravé jméno, aby je prodal Naresovým následovníkům, a pak před nimi dostal strach.\"\n },\n {\n \"id\": \"12:26\",\n \"text\": \"Knihu však neodnesl on; svědčil, že schránku otevřel jiný strážce, jehož poznal podle poraněné ruky.\"\n },\n {\n \"id\": \"12:27\",\n \"text\": \"Orven nepřijal ani první přiznání jako omluvu, ani druhé svědectví jako hotový rozsudek.\"\n },\n {\n \"id\": \"12:28\",\n \"text\": \"Přikázal zabezpečiti opis jména pod třemi pečetěmi a přizval další svědky k vyšetření schránky.\"\n },\n {\n \"id\": \"12:29\",\n \"text\": \"Teprve z jejich shodných svědectví vyšlo najevo, kdo knihu odnesl a komu ji zamýšlel vydati.\"\n },\n {\n \"id\": \"12:30\",\n \"text\": \"Tu Orven pravil k Istranovi: „Pravdivý výrok na konci lži jest začátkem, nikoli dokončením pokání.“\"\n },\n {\n \"id\": \"12:31\",\n \"text\": \"„Navrátíš, cos vzal; učiníš veřejným, cos zamlčel; a nebude ti svěřeno další jméno, dokud důvěru neobnovíš skutkem.“\"\n },\n {\n \"id\": \"12:32\",\n \"text\": \"Istran se otázal: „A přijme mne Veyran, budu-li po smrti státi před branou?“\"\n },\n {\n \"id\": \"12:33\",\n \"text\": \"Orven odpověděl: „Poslední brána není tržištěm zásluh. Ani já neznám konečné váhy tvé duše; znám pouze povinnost jednati pravdivě dnes.“\"\n },\n {\n \"id\": \"12:34\",\n \"text\": \"A tehdy jeden stařec žádal, aby bylo Istranovo vlastní jméno vymazáno z knihy živých.\"\n },\n {\n \"id\": \"12:35\",\n \"text\": \"Taren však pravil: „Vymazání by bylo osmým proviněním, jímž bychom opakovali hřích, jejž odsuzujeme.“\"\n },\n {\n \"id\": \"12:36\",\n \"text\": \"I bylo stanoveno, že viník smí býti zbaven úřadu a podroben soudu, avšak nikoli zbaven lidského jména ani důstojného pohřbu.\"\n },\n {\n \"id\": \"12:37\",\n \"text\": \"A že pozůstalí nejsou povinni odpustiti tomu, kdo zneuctil jejich mrtvé, aby mohli obdržeti útěchu.\"\n },\n {\n \"id\": \"12:38\",\n \"text\": \"Večer byly všechny kameny navráceny na místo a sedm lamp zapáleno pro ty, jejichž odpočinek byl narušen.\"\n },\n {\n \"id\": \"12:39\",\n \"text\": \"Orven tehdy pravil: „Paměť bez pravdy jest pouhou ozdobou a spravedlnost bez milosrdenství mění strážce v žalářníka.“\"\n },\n {\n \"id\": \"12:40\",\n \"text\": \"A ze Tichých břehů nepřišla žádná odpověď, neboť mrtví nebyli povoláni, aby potvrzovali vůli živých.\"\n }\n ]\n },\n {\n \"title\": \"Kapitola XIII — O třech soudech před Poslední branou\",\n \"verses\": [\n {\n \"id\": \"13:1\",\n \"text\": \"Když Orven zestárl, požádal Tarena, aby jej doprovodil k Poslední bráně v nočním vidění.\"\n },\n {\n \"id\": \"13:2\",\n \"text\": \"Neboť jej tížila otázka, zda jsou Tiché břehy odpočinkem všech, či pouhou čekárnou těch, kdož nemohou zapomenouti.\"\n },\n {\n \"id\": \"13:3\",\n \"text\": \"I zhasli v síni šest lamp a sedmou ponechali hořeti, aby nikdo nezaměnil vidění za povolení přivolávati mrtvé.\"\n },\n {\n \"id\": \"13:4\",\n \"text\": \"Orven se v tichu ocitl na břehu, kde řeka neměla odlesku a každý krok vydával zvuk vlastního jména.\"\n },\n {\n \"id\": \"13:5\",\n \"text\": \"Tam stál strážce bez koruny a bez meče; v ruce nesl stříbrný klíč.\"\n },\n {\n \"id\": \"13:6\",\n \"text\": \"I poznal Orven Veyrana, avšak bůh mu pravil: „Neskláněj se pro moc. Přišel jsi hledati spravedlnost.“\"\n },\n {\n \"id\": \"13:7\",\n \"text\": \"Orven se tázal: „Zda každý mrtvý přichází k tobě?“\"\n },\n {\n \"id\": \"13:8\",\n \"text\": \"Veyran odvětil: „Každému jest nabídnuta cesta; nikdo však nesmí býti vlečen jako kořist.“\"\n },\n {\n \"id\": \"13:9\",\n \"text\": \"„Sedm pečetí brání živým zotročiti mrtvé a mrtvým pohltiti život, avšak nevymazávají pravdu, kterou si duše nese.“\"\n },\n {\n \"id\": \"13:10\",\n \"text\": \"Tu přišla první duše, stařena s rukama zedřenýma prací, a jméno její znělo jako píseň domova.\"\n },\n {\n \"id\": \"13:11\",\n \"text\": \"Nežádala odměnu a nikdo jí nepočítal mince; usedla na břeh a její vzpomínky se rozjasnily, nikoli jako soudní žaloba, nýbrž jako celek jejího života.\"\n },\n {\n \"id\": \"13:12\",\n \"text\": \"Veyran pravil: „Toto jest první soud: duše spatří sebe bez závoje vlastní výmluvy.“\"\n },\n {\n \"id\": \"13:13\",\n \"text\": \"Pak přišla duše soudce, který odsoudil nevinného, aby zachránil svou pověst.\"\n },\n {\n \"id\": \"13:14\",\n \"text\": \"I viděl slzy odsouzeného i vlastní strach, a nemohl již nazvati strach zákonem.\"\n },\n {\n \"id\": \"13:15\",\n \"text\": \"Veyran pravil: „Toto jest druhý soud: čin jest spatřen také z místa toho, koho zasáhl.“\"\n },\n {\n \"id\": \"13:16\",\n \"text\": \"Soudce se vrhl k nohám mrtvého, jehož obraz uzřel, a prosil jej o odpuštění.\"\n },\n {\n \"id\": \"13:17\",\n \"text\": \"Avšak obraz se neproměnil v otroka jeho lítosti a hlas pravil: „Odpuštění mi nenáleží přikázati.“\"\n },\n {\n \"id\": \"13:18\",\n \"text\": \"Pak se před soudcem otevřela cesta k tichému bdění, kde nebylo mučidel ani okovů.\"\n },\n {\n \"id\": \"13:19\",\n \"text\": \"„Zde se nenakupuje bolest jako splátka,“ pravil Veyran. „Zde duše přestává utíkati před tím, co učinila.“\"\n },\n {\n \"id\": \"13:20\",\n \"text\": \"Orven se otázal: „A co jest třetí soud?“\"\n },\n {\n \"id\": \"13:21\",\n \"text\": \"Veyran odpověděl: „Zda duše dovede propustiti nárok vlastniti druhé a přijmouti pravdu o sobě.“\"\n },\n {\n \"id\": \"13:22\",\n \"text\": \"„Kdo přetrvává v poutech, jež sám zvolil, neotevře odpočinek násilím; ani já jej nesmím učiniti svým vězněm.“\"\n },\n {\n \"id\": \"13:23\",\n \"text\": \"A Orven spatřil mnohé, kteří drželi v rukou neviditelná jména druhých a báli se je pustiti.\"\n },\n {\n \"id\": \"13:24\",\n \"text\": \"Někteří stáli na břehu dlouho; ne pro Veyranovu pomstu, nýbrž pro vlastní odmítnutí propustiti.\"\n },\n {\n \"id\": \"13:25\",\n \"text\": \"Tu Orven vzpomněl na Radanův soud a otázal se, zda někdo může býti zbaven naděje navždy.\"\n },\n {\n \"id\": \"13:26\",\n \"text\": \"Veyran pravil: „Nedávej času míru, již nemáš. Poslední brána není tvým kalendářem.“\"\n },\n {\n \"id\": \"13:27\",\n \"text\": \"„Nezamlčuj vinu, avšak nedělej ze svého nepoznání výrok o věčném zatracení.“\"\n },\n {\n \"id\": \"13:28\",\n \"text\": \"Vtom stanula na břehu duše dítěte, jež nestačilo složiti přísahu ani vysloviti celé své jméno.\"\n },\n {\n \"id\": \"13:29\",\n \"text\": \"Orven se zachvěl, leč Veyran pozvedl lampu: „Nevyžaduji účet za dny, které mu nebyly dány.“\"\n },\n {\n \"id\": \"13:30\",\n \"text\": \"A za dítětem se rozzářila hvězda, dar světla, jehož původ Veyran nepopíral.\"\n },\n {\n \"id\": \"13:31\",\n \"text\": \"I řekl: „Má sestra nepřestala býti svědkem života, jako já nesmím zapomenouti na důstojnost konce.“\"\n },\n {\n \"id\": \"13:32\",\n \"text\": \"Orven pak spatřil stíny, které napodobovaly hlasy mrtvých a volaly na něj, aby rozevřel pečetě.\"\n },\n {\n \"id\": \"13:33\",\n \"text\": \"Veyran zakryl stříbrným klíčem sedmou lampu a stíny se rozpadly, neboť nebyly dušemi, nýbrž vypůjčenou podobou paměti.\"\n },\n {\n \"id\": \"13:34\",\n \"text\": \"„Nepokládej každé volání ze tmy za hlas zemřelého,“ pravil, „a nepřivolávej jej na důkaz své víry.“\"\n },\n {\n \"id\": \"13:35\",\n \"text\": \"„Kdo nabízí jména mrtvých za poslušnost živých, ten neslouží Poslední bráně.“\"\n },\n {\n \"id\": \"13:36\",\n \"text\": \"Tu Orven prosil, aby směl své vidění vypsati do knihy, avšak Veyran mu položil na rty prst.\"\n },\n {\n \"id\": \"13:37\",\n \"text\": \"„Zapiš zákon ochrany, nikoli mapu, kterou by pyšný kněz prodával jako vlastnictví tajemství.“\"\n },\n {\n \"id\": \"13:38\",\n \"text\": \"Když se Orven probudil, sedmá lampa stále hořela a Taren seděl po jeho boku, aniž vyslovil jediné cizí jméno.\"\n },\n {\n \"id\": \"13:39\",\n \"text\": \"I zapsali, že žádný strážce nemá souditi konečný osud druhého ani ze smrti učiniti zbraň proti živým.\"\n },\n {\n \"id\": \"13:40\",\n \"text\": \"A poslední verš zněl: „Klíč, jenž otvírá bránu, není právem držeti poutníka; věrný strážce ukazuje cestu a propouští.“\"\n }\n ]\n }\n];\n\n/* Bible Veyrana – plynulé stránkování podle skutečného místa na pergamenu.\n Každá kapitola začíná na nové straně; verše se nikdy nerozdělují.\n*/\n\nconst STORAGE_KEY = \"barliona-veyran-simple-v1\";\nlet chapters = ORIGINAL_CHAPTERS;\n\ntry {\n const saved = JSON.parse(localStorage.getItem(STORAGE_KEY));\n if (Array.isArray(saved) && saved.length === ORIGINAL_CHAPTERS.length) {\n chapters = saved;\n }\n} catch (error) {\n console.warn(\"Uložené kapitoly nelze načíst:\", error);\n}\n\nconst textArea = document.getElementById(\"copy\");\nconst pageCounter = document.getElementById(\"count\");\nconst previousButton = document.getElementById(\"prev\");\nconst nextButton = document.getElementById(\"next\");\nconst pages = [];\nlet currentPage = 0;\n\nfunction saveChapters() {\n try {\n localStorage.setItem(STORAGE_KEY, JSON.stringify(chapters));\n } catch (error) {\n console.warn(\"Změny nelze uložit:\", error);\n }\n}\n\nfunction createHeading(chapter) {\n const heading = document.createElement(\"div\");\n heading.className = \"chapter\";\n heading.textContent = chapter.title;\n return heading;\n}\n\nfunction createVerse(verse, editable = true) {\n const row = document.createElement(\"p\");\n row.className = \"verse\";\n\n const number = document.createElement(\"span\");\n number.className = \"number\";\n number.textContent = verse.id;\n\n const content = document.createElement(\"span\");\n content.className = \"word\";\n content.textContent = verse.text;\n\n if (editable) {\n content.contentEditable = \"true\";\n content.spellcheck = false;\n content.setAttribute(\"aria-label\", `Upravit verš ${verse.id}`);\n content.addEventListener(\"input\", () => {\n verse.text = content.innerText;\n saveChapters();\n });\n content.addEventListener(\"blur\", () => {\n const anchor = verse.id;\n paginate(anchor);\n });\n }\n\n row.append(number, content);\n return row;\n}\n\n// Měříme přesně stejnou plochu, písmo a rozestupy jako u skutečné stránky.\nfunction createMeasuringArea() {\n const measure = document.createElement(\"section\");\n measure.className = \"copy copy--measure\";\n measure.setAttribute(\"aria-hidden\", \"true\");\n textArea.parentElement.append(measure);\n return measure;\n}\n\nfunction buildPages() {\n pages.length = 0;\n const measure = createMeasuringArea();\n const availableHeight = measure.clientHeight;\n\n for (let chapterIndex = 0; chapterIndex < chapters.length; chapterIndex++) {\n const chapter = chapters[chapterIndex];\n let verseIndices = [];\n measure.replaceChildren(createHeading(chapter));\n\n chapter.verses.forEach((verse, verseIndex) => {\n let node = createVerse(verse, false);\n measure.append(node);\n\n // Pokud se verš nevejde, umístíme celý verš na další stránku.\n if (measure.scrollHeight > availableHeight + 1 && verseIndices.length) {\n node.remove();\n pages.push({ chapterIndex, verses: verseIndices, first: pages.length === 0 || verseIndices[0] === 0 });\n verseIndices = [];\n measure.replaceChildren();\n node = createVerse(verse, false);\n measure.append(node);\n }\n verseIndices.push(verseIndex);\n });\n\n if (verseIndices.length || !chapter.verses.length) {\n pages.push({ chapterIndex, verses: verseIndices, first: verseIndices[0] === 0 });\n }\n }\n\n measure.remove();\n}\n\nfunction renderPage() {\n const page = pages[currentPage];\n if (!page) return;\n const chapter = chapters[page.chapterIndex];\n\n textArea.replaceChildren();\n if (page.first) textArea.append(createHeading(chapter));\n for (const index of page.verses) {\n textArea.append(createVerse(chapter.verses[index]));\n }\n\n pageCounter.textContent = `${currentPage + 1} z ${pages.length}`;\n previousButton.disabled = currentPage === 0;\n nextButton.disabled = currentPage === pages.length - 1;\n textArea.scrollTop = 0;\n}\n\nfunction paginate(anchorId = null) {\n const visible = pages[currentPage];\n const anchor = anchorId || (visible && chapters[visible.chapterIndex].verses[visible.verses[0]]?.id);\n buildPages();\n if (anchor) {\n const index = pages.findIndex(page => page.verses.some(i => chapters[page.chapterIndex].verses[i].id === anchor));\n if (index >= 0) currentPage = index;\n }\n currentPage = Math.max(0, Math.min(currentPage, pages.length - 1));\n renderPage();\n}\n\nfunction turnPage(direction) {\n const destination = currentPage + direction;\n if (destination < 0 || destination >= pages.length) return;\n currentPage = destination;\n renderPage();\n}\n\npreviousButton.addEventListener(\"click\", () => turnPage(-1));\nnextButton.addEventListener(\"click\", () => turnPage(1));\n\ndocument.addEventListener(\"keydown\", event => {\n if (event.target.isContentEditable) return;\n if (event.key === \"ArrowLeft\") turnPage(-1);\n if (event.key === \"ArrowRight\") turnPage(1);\n});\n\nlet oldWidth = 0;\nlet oldHeight = 0;\nnew ResizeObserver(entries => {\n const { width, height } = entries[0].contentRect;\n if (Math.abs(width - oldWidth) > 1 || Math.abs(height - oldHeight) > 1) {\n oldWidth = width;\n oldHeight = height;\n if (!textArea.contains(document.activeElement)) paginate();\n }\n}).observe(textArea);\n\npaginate();\nif (document.fonts?.ready) document.fonts.ready.then(() => paginate());\n</script></body>\n</html>\n";
host.replaceChildren(frame);
}());