Aelora
Aelora je hlavní bohyně Barliony, ochránkyně života, dobra a naděje. Nazývá se Paní úsvitu, Strážkyně živých a Ta s otevřenou dlaní. Je starší sestrou temného boha Veyrana, s nímž podle Učení dvou plamenů stvořila svět.
Základní informace
Postavení: hlavní bohyně
Oblasti moci: světlo, život, uzdravení, milosrdenství a spravedlivé přísahy
Sourozenec: Veyran, mladší bratr
Symbol: otevřená dlaň se zlatým plamenem
Barvy: bílá a zlatá
Posvátné rostliny: jabloň a bílý vřes
Sídlo: Síň úsvitu
Podoba a povaha
Aelora se zobrazuje jako žena v bílém plášti se zlatým lemem. Na hlavě nese rozlomenou korunu, v levé ruce lampu a pravou dlaň obrací k příchozímu. Její sochy nemívají zbraň. U svatyň Stráže úsvitu však bývá u jejích nohou položen štít: ochrana slabého může vyžadovat i odpor proti násilí.
Je laskavá, ale ne bezvýhradně shovívavá. Odpuštění podle ní neznamená vymazat škodu ani zraněného nutit ke smíření. Člověk, který žádá milost, má přijmout odpovědnost a podle svých sil napravit, co způsobil.
Její místo v mytologii
Aelora se zrodila ze záře Prvního plamene a dala smrtelníkům dech i schopnost milovat. Když Veyran začal vlastnit jména navrácených mrtvých, postavila se mu. Během Noci zlomeného úsvitu nabídla za zajaté duše vlastní jméno a rozlomením koruny vytvořila Sedm pečetí.
Tím zachránila svobodu živých, ale přišla o možnost běžně kráčet světem v tělesné podobě. Věřící proto neočekávají, že za ně odstraní každou bolest. Její odpověď může mít podobu člověka, který přijde pomoci, odvahy říci pravdu nebo síly vytrvat u nemocného.
Pět přikázání otevřené dlaně
- Poskytni útočiště tomu, kdo prchá před bezprávím. Přijetí pod střechu není rozhřešením; i host musí odpovídat za své činy.
- Pomáhej podle svých možností. Dobro se neměří bohatstvím dárce ani velikostí jeho jména.
- Neslibuj, co vědomě nechceš splnit. Přísaha vynucená násilím není svobodným závazkem.
- Nevlastni cizí duši. Otroctví duší a vynucené zasvěcení jsou urážkou bohyně.
- Nezneužívej světlo k ponižování. Odhalená pravda má napravovat křivdu, ne sloužit kruté zábavě.
Chrámy a kněžstvo
Její svatyně mají otevřené nádvoří, nádobu s čistou vodou a chráněné ohniště. Nad vstupem bývá vytesaná dlaň. Pro prosebníka má být vždy připravené místo k odpočinku, i kdyby chrám mohl nabídnout jen střechu a vodu.
Řád otevřené dlaně tvoří léčitelé, opatrovníci a prostředníci sporů. Stráž úsvitu chrání poutníky, svatyně a místa pečetí. Kněžskou autoritu si oba řády odvozují ze služby, nikoli z příbuzenství s vládnoucí rodinou. V Malabaru patří Aelořina víra k hlavním oporám veřejného života.
Modlitby a dary
Obvyklým darem je chléb pro potřebné, čistá voda, svíce nebo čas věnovaný službě druhým. Zlatý dar nenahrazuje nápravu provinění. Krevní oběti se v jejích svatyních nepřijímají.
Ranní modlitba zní: Aeloro, rozjasni mou cestu, neoslep mé oči. Dej mi sílu pomoci a pokoru přijmout pomoc.
Jejími hlavními svátky jsou První světlo při jarní rovnodennosti a Den otevřených dveří za letního slunovratu.
Vztah k Veyranovi
Aelora odmítá bratrovu vládu nad zajatými dušemi, nikoli samotnou existenci smrti. Smrt považuje za bolestnou hranici života, kterou nelze odstranit zotročením ostatních. Strážci poslední lampy proto mohou v jejím chrámu požádat o pomoc při ochraně hrobů.
Veyranovo jméno se v Aelořiných modlitbách nevyslovuje jako nadávka. Podle nejstaršího zvyku ho kněží jednou ročně osloví bratře, který ztratil cestu. Část církve tento zvyk považuje za zbytečnou shovívavost; jiní v něm vidí jádro bohynina učení.
Související stránky
- Náboženství — stvoření světa, Sedm pečetí a společné svátky.
- Veyran — Aelořin bratr a strážce Poslední brány.